VYPRACOVANÉ OTÁZKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
i) povaha území a způsobu změny hranic
j) povahu územních částí
k) působnost a její případné rozdělení mezi stát a územní jednotky
l) pravidla přijímání rozhodnutí v centru
m) závaznost rozhodnutí pro územní jednotky
n) řešení případných sporů mezi centrem a územními jednotkami
o) možnost územních jednotek oddělit se
Principy unitarismu a federalismu
federalismus – obecný pojem pro hodnocení celků tvořených více součástmi
= organizační forma spojení rovnoprávných, autonomních subjektů (země, státy, strany, zájmové organizace) do jednoho celku (unie, svaz), přičemž plnění jim společných úkolů přináší tento celek a prostřednictvím tohoto celku se na tomto plnění společně podílí
znaky
- existence relativně samostatných jednotek, které se sdružují (integrují) => tvoří nový celek
- jednotky jsou navzájem rovnoprávné, zachovávají si svou autonomii vůči celku v podobě samostatných kompetencí (exekutiva, soudnictví)
- mají společné cíle, kterých dosahují vzájemnou spoluprácí (kooperace), vzájemně se při dosahování společných cílů podporují (koordinace), podílejí se na fungování celku (participace) finančně, personálně a věcně
- přenáší na celkové sdružení úkoly, na které by samy nestačily (subsidiarita)
- nejčastěji je federalismus spojován s formou sdružení takových jednotek do státu v podobě federace
- podle míry autonomie a účasti subjektů na plnění funkcí unie se stupeň federalismu pohybuje mezi unitarismem (prakticky nulový stupeň v centralizovaném státě) a konfederalismem, který se tváří jako federace
- prvky unitarismu a federalismus se mohou vzájemně prolínat => unitární stát může vykazovat řadu federální prvků v podobě regionální autonomie (Španělsko), federace zase prvky unitarismu
103. Unitární stát a jeho typy
- naprostá většina států je organizována na principu unitarismu => území státu je tvořeno jednotkami správního, samosprávného, popř. autonomního charakteru, které nelze považovat za stát
- za jednotný a nedělitelný stát mohou vystupovat jen centrální (nejvyšší) orgány
znaky
- územně správní jednotky jsou nedílnou a trvalou součástí státu, protože z něj nemohou vystoupit
- jediná ústava
- jediné občanství
- jediná soustava nejvyšších státních orgánů (parlament, hlava státu, vláda, nejvyšší soud)
- jediná soustava ústředních orgánů (ministerstva), které se nedělí o kompetence s orgány územních jednotek
- jednotná soudní soustava
- není vyloučena existence druhé komory zákonodárného sboru, ta však není reprezentací a zárukou participace územních jednotek na fungování celku
modely unitárního státu
a) koncentrovaný unitární stát – rozhodování by bylo soustředěno na jednom místě (skoro Vatikán)
=> takový stát by neměl žádné územní členění z hlediska výkonu státní moci (horizontální dělba moci je však myslitelná)