VYPRACOVANÉ OTÁZKY

→ sdružení, jejichž základním článkem jsou PO, nebo organizace (sledujeme nezávislost na st. org., nezávislost k určitému centru

Charakter samosprávy v moderním státu

a) politická povaha:

→ demokratický aspekt – na správě veřejných záležitostí se nepodílí se jen stát, ale i jiné subjekty), což je v některých moderních státech koncipováno přímo jako politické právo občanů i jednotlivců na samosprávu

→ samospráva je jeden z projevů pluralitního a občanského charakteru společnosti

→ zdroj politické legitimity moci samosprávy je konkrétní pospolitost

b) právní povaha:

pravomoci samosprávných orgánů

→ pravomoc normotvorná – vydávání NPA

→ pravomoc aplikační – vydávání IAAP

→ pravomoc organizační – pravomoc orgánů působit operativně, preventivně, výchovně

- princip subsidiarity= jednotlivé instituce, které reprezentují stát, by měly zajišťovat pouze takové činnosti, které nemohou nižší jednotky a jejich orgány dobře nebo lépe plnit samy

95. Formy samosprávy

Místní a územní samospráva

→ Místní samospráva:

- místní pospolitost – vztahy mezi lidmi žijícími na určitém místě- určité sdílené zájmy a hodnoty charakteristické pro toto místo

- obvykle veřejnoprávní korporace →obec

→ Územní samospráva

- nositel moci je společenství na určitém územní obce vymezené vzájemnými vztahy mezi členy pospolitosti, jejichž zájmy a hodnoty překračují místní úroveň (př. historicko-tradiční, kulturní, národnostní, jazykový, hospodářský, geografický rámec) => v tomto směru může být projevem federalismu v podobě autonomie

- politika a správa na vyšší úrovni než místní

funkce navíc: integrační, koordinační, zprostředkovací

Další formy samosprávy

→ Profesní, zájmová

- jejich personální základ je dán příslušností k určitému povolání, stavu

- profesní samospráva – historie: panovníci poskytovali speciální výsady členům cechů

znaky:

- správa pospolitosti (veřejně mediační fce)

- účast jednotlivců na správě veřejných záležitostí

- subjekty vznikají na základě veřejnoprávního aktu (obvykle zákona) jako veřejnoprávní korporace

Personální základ:

→ příslušnost profesi (profesní)

→ postavení nebo působení v určitém rámci:

- akademická samospráva- příslušnost k prostředí akademických svobod na VŠ

- zájmová samospráva- vymezené zastoupení veřejnosti v orgánech kontroly některých oblastí veřejného zájmu

- někdy povinné (nucené) členství- př. při studiu na VŠ

vrchnostenská oprávnění- k uplatnění veřejného zájmu, vztahují se k:

• vydávání vnitřních předpisů

• vydávání autoritativních rozhodnutí v konkrétní věci

• zajištění organizace a řádného chodu korporace

• institut vlastního majetku korporace

• zajištění ochrany

96. Formy územní organizace státní moci. Pojetí státního území a pojem územní organizace státu