VYPRACOVANÉ OTÁZKY

- území je považováno za nutnou součást pojmu moderního státu => v moderním státě se nejedná o problém vlastnictví (patrimoniální pojetí), ale o základní prvek, bez kterého by stát nebyl myslitelný – dokládalo se to tím, že vlastník může věc prodat a je stále subjektem práva, kdežto území takto stát prodat nemůže, neboť by přestal jako stát existovat

- nabytím státního území stát získá jeho územní svrchovanost (imperium), aniž by musel být jeho vlastníkem

územní organizace státu

- na rozdíl od pojmů státní moci a její organizace (forma vlády) a státního režimu je povaha území státu více neutrální => neovlivňuje jiné složky formy státu, takže může být tatáž v různých režimech i formách vlády (je s nimi ale bezprostředně spojena)

- z hlediska státovědy není podstatné, jaký tvar nebo polohu území má, ale to, jakým způsobem je organizováno z hlediska fungování státní moci a z hlediska postavení obyvatelstva a jedince

a) existence státu obecně a jeho právní vymezení – zahrnuje otázku vymezení hranic, nejen z hlediska prostorového, ale i směrem nahoru (ad coellum jako vzdušný prostor) a do nitra země (ad inferos)

b) způsoby nabývání a pozbývání území státu: akrescence, okupace, cese, vydržení, adjudikace, anexe

c) rozčlenění území státu a jeho právní vymezení – vymezení územních jednotek, ve kterých působí je spravující orgány pod centrální mocí

d) území vcelku a jeho členění z hlediska organizace státní moci

e) uspořádání území z hlediska vztahu státní moci jako svrchované moci k jednotlivcům – vztah státní moci k obyvatelstvu (jurisdikce, občanství, evidence pobytu, uprchlíci)

f) územní aspekty existence právního řádu a jeho vztahy k okolí i dovnitř

g) právní aspekty existence území v celku vůči okolí – vztah státní moci k jiným státům

h) symbolika území a státu – územní organizace v širším smyslu (státní symboly, hlavní město)

Území státu a jiných státoprávních útvarů

- území státu není plochou, ale prostorem => nachází se nejen na povrchu, ale i směrem vzhůru (ad coellum) a do nitra země (ad infern)

→ mezinárodní prostory

a) volné moře

b) mořské dno pod hladinou volného moře a to, co je pod ním (tzv. společné dědictví lidstva – res communes omnium)

c) Antarktida

d) kosmický prostor a planety

→ jiné státoprávní útvary (obec, autonomní útvar, členský stát federace)

moře a území států

- zatímco otázka pevninské části území států byla řešena ve prospěch zásady uzavřenosti či celistvosti státního území (teritorium clausum) ve smyslu toho, že zemský povrch je tvořen částmi, které patří jednotlivým státům výlučně (územní svrchovanost), v případě moří se řešení této otázky vyvinulo zcela opačně → tato otázka se stala jedním z podnětů pro vznik mezinárodního práva (Hugo Grotius – pojednání o volném moři mare liberum)