VYPRACOVANÉ OTÁZKY

členění územních jednotek

a) územně správní – s výjimkou malých států, které se nečlení vůbec, existují všude → okresy, župy, departementy, vojvodství

- podstatné je, že v jednotkách stát umístí své orgány na základě vertikální decentralizace státní moci

b) územně samosprávné – územní celky s právem na samosprávu, které vystupují jako územní veřejnoprávní korporace => sdružují osoby, které obývají určité území, jsou vybaveny mocenskými a ekonomickými prostředky a nesou za svá rozhodnutí odpovědnost

c) autonomní – části území s možností rozhodovat o některých otázkách (jazyk, školství) relativně nezávisle na ústřední moci

- v současné době je autonomie kombinovaná s regionalismem → regiony vybaveny značnou mírou samostatnosti

d) politické – územní celky, které mají navenek vlastnosti státu – vyskytují se ve federacích

e) federální území – na území federace jsou teritoria, které nepatří žádnému státu a jsou spravovány přímo z centra (Yukon)

f) federální distrikty – distrikty, na kterých působí orgány federace a nejsou součástí území členských států (Washington, D.C.)

+ speciální územní jednotky

→ z hlediska účelu obrany státu – stát rozdělen na obvody, ve kterých jsou rozmístěny ozbrojené síly státu podle povahy nebezpečí

→ z hlediska výběru cel, daní

→ volební obvody

102. Územní organizace státní moci, kritéria určující její povahu, principy unitarismu a federalismu

- podle povahy územních jednotek se také člení státy z hlediska územní organizace státní moci (unitární státy, federativní státy, unie + konfederace – mezinárodněprávní sdružení států)

Územní organizace státní moci

- dle stupně federalismu a unitarismu rozlišujeme unitární stát, federativní stát a jiné zejména historické podoby sdružení států (unie), konfederace, nadnárodní organizace

- tyto typy územní organizace státní moci vykazují řadu variant – zejména v případě federací jde o státy založené na dohodě (foedus) => závisí na prosazení a sladění vlastních zájmů členů federace a jimi vytvářeného společného státu

→ formy spojení státu podle Jellinka

• stát států (Staatenstaat)

• svazek států (Staatenbund) – např. konfederace, liga → existuje trvalá, rozsahem omezená organizace, nejedná se o subjekt mezinárodního práva – těmi jsou členské státy

• spolkový stát (Bundesstaat)

→ formy spojení států podle Le Fura

• vnitrostátní pohled – spolkový stát

• mezinárodní pohled – spolek států

Kritéria určující povahu

a) členění na územní jednotky

b) zakládající právní akt

c) povaha zákonodárství a právního řádu

d nejvyšší státní orgány

e) existence a povaha druhé komory

f) organizace soudní soustavy

g) složená z orgánů státu z hlediska účasti územních jednotek

h) povaha státního občanství