VYPRACOVANÉ OTÁZKY

c) adopce

d) nalezení – obdoba ius soli x nezáleží místo narození, ale nalezení

e) navrácení (reintegrace)

f) udělení (naturalizace)

g) nastoupením úřadu – ale ne v ČR

h) ex lege – hromadně při vzniku nového státu

(sňatek – státy již od tohoto odstoupily, sňatkem se nezískává občanství, ale legalizuje se jím pobyt =>trvalý pobyt)

Pozbytí občanství

a) prohlášením – dobrovolně za předpokladu existence jiného občanství

b) vlastním projevem vůle přijmutí jiného občanství (x výjimka, pokud souvisí s uzavřením manželství; neplatí ve vztahu ke Slovensku)

c) odnětí – taktika nedemokratických režimů

d) vystěhování – v ČR není obvyklé, v historii to ale obvyklé bylo

e) dekretem prezidenta republiky

Domovské právo

- československé občanství vzniklo z domovského práva, podobný institut jako občanství obce

- mělo v sobě spjato i právo na sociální zabezpečení => obec si vybírala, koho přijmout – toho, kdo nepotřebuje zaopatřit

/DS – chtěla znovu zavést/

- československé občanství se odvozovalo od občanství k nějaké obci, dále možnost považovat za občany nového státu všechny občany bývalého státu anebo odvozovat od občanství jednotlivých subjektů federace

- právo opce – osoby mohly jednostranným prohlášením získat občanství

České státní občanství

- od 1. ledna 1969 – došlo ke změně státu z unitárního na federativní, ve federaci bylo dvojí občanství, ale ne ve smyslu bipolitismu, ale paralelní existence dvou občanství => paralelně občanství československé federace a české / slovenské občanství

- od 1993 – občanství posuzováno podle republikového státního občanství

- za komunismu: ti, kteří emigrovali na Z byli vyzvání veřejnou vyhláškou, aby se vrátili do vlasti, když se nevrátili → občanství jim bylo odebráno

- druhá varianta: přinutit emigranty, aby se „dobrovolně“ vzdali občanství – zaplatit za vyvázání se z občanského svazku s tím, že budou moci jezdit do vlasti jezdit

=> reintegrace – tyto osoby, které o občanství přišly, se mohou reintegrovat (fikce, že o občanství nepřišly nikdy u 1. skupiny osob, u 2. skupiny ho získaly zpět)

64. Právní úprava státního občanství; způsoby nabývání a pozbývání státního občanství

- je záležitostí každého státu, aby vymezil, kdo je a kdo se může stát občanem → vnitrostátní úprava obsažena ve zvláštních zákonech o státním občanství (zákon 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství ČR)

Nabývání státního občanství

• naturalizace, nabytí nějakého úřadu ve státě, nalezení na území státu