České právo do r. 1620.

Comics palatini caesarei – dvorní falckrabata

Panovnický dvůr za Přemyslovců

Beneficiální systém

• Družina

• Úřední beneficia

• Termín: Russocki

• Původně: Velká Morava

• Def. znaky:

  • Neexistence většího soukromého vlastnictví

  • Politická elita žije z podílu na důchodech státu, které jsou jí odměnou za službu panovníkovi

• Organizační pilíře: 1. Hradské zřízení, 2. Služebná organizace

• Materiální pilíře: 1. Veřejná břemena obyvatelstva, 2. Výnosy knížecího hospodaření, 3. Regály a monopoly

Centrální správa – dvůr (curia)

• Curia minor x Curia maior

• 3 skupiny osob

  • Členové vládnoucího rodu + družiny + nejvyšší úředníci

  • Provinční úředníci

  • Sněm + soudní shromáždění

• Čtveřice hlavních úřadů na přemyslovském dvoře od 12. století: komorník (státní pokladna, soudnictví) + maršálek (koně, vojenství) +stolník + číšník

• Dvorské úřady (čestné služby a chod dvora)

  • Maršálek + lovčí + mistr kuchyně + mečník + stolník + číšník + další služebnictvo

• Zemské úřady (veřejná správa s celozemskou působností)

  • Nejvyšší komorník + mincmistr + dvorský sudí + kancléř a kancelářský personál

Knížecí zrcadlo

Panovník byl považován za vzor spravedlnosti, milosrdenství a reflektoval obecné dobro.

Panovník měl ve své každodennosti napodobovat chování Krista.

Soudy

Dvůr

• Kurie -> rada

• Kolokvia -> sněm, soud

Spojení správy a soudnictví

Soudy:

• Zemský (zem. sudí) -> obec. prim.; přísedící: zemští úředníci, šlechta

• Komorní (hofmistr) -> obec. subs. X NE svobod. /manský majetek; politické delikty

• Dvorský (dvor. sudí) -> spory král. služebníků, odúmrti, léna, věci delegované panovníkovi

• Purkrabský (purkrabí) -> písemné závazky, zvl. dlužní úpisy

• Maršálkovský (maršálek) -> šlechtický status a čest

• Mezní -> hranice

• Manský

Zemský soud

Počátky:

• Několik teorií

  • Předchůdce zemského soudu soud pražský

  • Vytvořen Lucemburky

Soudní soustava v českých zemích

Vznik

• Úsvit českých dějin – kníže Krok.

• 9. století – první soudy.

• 13. století – vznik šlechtické soudní soustavy.

Šlechtické/Stavovské soudy

• Boj o soudní moc mezi panovníkem a šlechtou.

• Neúspěšná kodifikace.

• Krajské soudy – v čele popravce.

• Purkrabské soudy.

• Husitské války – posílení role zemského soudu

Městské soudy

• Zdrojem moci je šlechta nebo panovník.

• Rozdílnost v jednotlivých městech.

• Soudila vrchnost města nebo rychtáři, postupný přechod na měšťany.

• Husitské války – vzestup měst.

• Vrchní práva – vlastní instanční systém měst (naučení).

• Chyběl jednotící vrchní odvolací soud.

  • Změna až v roce 1548 zavedením apelačního soudu.

Poddaní

• Spory rozhodoval pán, který k tomuto účelu jmenoval rychtáře, případně konšele (přísedící).

• Řešení sporů mezi poddanými.

• Pána bylo možno soudit před králem, ovšem bez valného účinku.