České právo do r. 1620.

Boje, dobývání, obrana hradišť

• Dobývání pro útočníka velmi složité

• Nejlepší strategií lest provedená nečekaně

• Při neúspěšném útoku časté obléhání

• Dobyté hradiště -> vyloupeno, zničeno nebo ponecháno pro zajištění nadvlády

• Obyvatelé dobytých hradišť -> přesídlení, povraždění či zotročení

Hradská organizace

• Vznik asi ve 2. polovině 10. století

• Kodifikace vydáním „Břetislavovy hnězdenské statuty“ (1039)

• Veškeré obyvatelstvo podléhá knížecí moci -> vykonávání příkazů panovníka

• Území země rozděleno do jednotlivých hradských obvodů

  • Spravováno knížecími úředníky

Hradská soustava

• Funkce hradišť

  • Soudní

  • Vojenská

  • Ekonomická

  • Církevní a vzdělávací centra

Kolonizace

Dělení

• Vesnická

• Městská

• Vnější – osidlování cizinci (Němci)

• Vnitřní – osidlování domácím obyvatelstvem

• Důlní

Příčiny

• Klimatické podmínky

• Větší zemědělské výnosy

• Více obyvatel

• Technické inovace

• Snaha o využití půdy

Následky

• Vznik nových vesnic

• Centralizace vesnic

• Zvětšování plochy zemědělské půdy, zvyšování její hodnoty (bylo jí méně neobsazené)

• Pozemková šlechta

  • Transformována z úřednické šlechty – šlechta se usazovala a stabilizovala (moc se odvozuje od půdy, ne od služby knížeti)

Německé právo

• Příchod s německými kolonisty

• Sloučení saského a franckého práva

• Sachsenspiegel – právní kniha shrnující saské právo

Kniha jindřichovská

• Cenný pramen o kolonizaci Slezska

• Zaznamenává období vzniku kláštera v Jindřichově

• Popisuje vznik klášterní državy

Emfyteuze

• Celoevropský jev -> právo přímého uživatele k zemědělské půdě a jejím výnosům

• Emfyteutické právo (ius theutonicum)

  • Dědičnost držby půdy v mužské linii

  • Dispozice půdou

  • Reluice naturálních dávek a robot

  • Stabilní zatížení poddaných

  • Zákup (arra)

  • Předmět: Zásadně nemovitosti, výjimečně právo

  • Soudní samospráva

• České právo (ius bohemicum)

  • Dočasná a odvolatelná držba půdy

  • Dům dědičným majetkem poddaných v mužské linii

• Ius servile (?)

Pernštejnové

První zmínka na přelomu 13. a 14. století

16. století – spolu s Rožmberky nejmocnějším rodem zemí Koruny české.

Jako jediní krom Rožmberků mohli mít na Pražském hradě svůj palác.

Vymřeli v 17. století.

Významní Pernštejnové

• Vilém I. z Pernštejna – využil spory Lucemburků

• Vilém II. Z Pernštejna – Výstavba rybníků, kališník, později přešel ke katolíkům

• Vratislav z Pernštejna

• Jan V. z Pernštejna

  • Dědí dluhy

  • Vláda 1586 – 1597

  • Byl na něj vydán zatykač -> zaměřuje se na armádu

  • Raději politika než hospodářství

  • Nevedl korespondenci

  • Neměl peníze, ale žil rozmařilým životem (typické pro Pernštejny)

Vývoj

• Vratislav (Janův otec) – silně zadlužen

  • Nečekaně umírá

  • Jan dědí majetek i dluhy

    • Nezkušený -> rádce Lipenský

    • O Lipenském vyvstávají pochyby (uměl sehnat peníze, ale s vysokým úrokem)

      • Lipenský nepostižitelný (nevedl spisy, účty, korespondenci)