ČPD_Kabrheloviny

obnovení společného státu Čechů a Slováků na základě principu „rovný s rovným.“ 

V zahraniční politice se měl obnovený stát orientovat na ostatní slovanské státy, v prvé řadě 

na Sovětský svaz (protože se Sovětským svazem - přišla bída na zem). 

Ilegální Slovenskou národní radu vytvořili tři představitelé občanské složky odboje (Matej 

Josko, Ján Lettrich a Ján Ursíny) plus tři komunisté (Gustav Husák, Ladislav Novomeský a 

Karol Šmidke). V lednu je doplnili Peter Zaťko a Ivan Horváth (socialista). Slovenská národní 

rada připravovala ozbrojené povstání, které jí mělo umožnit převzetí moci, proto bylo 

zřízeno Vojenské ústředí, které dostalo za úkol vypracovat a vojensky zabezpečit toto 

povstání. Tomuto, dalo by se říci, generálnímu štábu předsedali Ján Golian a Rudolf Viest. 

Stranou SNR zatím stála skupina Flora, kterou vedl Vavro Šrobár.  

Nebývalý rozmach partyzánských aktivit donutil bratislavskou vládu (tj. hlinkovce) požádat 

Německo o vojenskou intervenci. Obsazování slovenského území 29. 8. 1944 se stalo 

signálem k vypuknutí Slovenského národního povstání. Jeho ohniskem se stala Banská 

Bystrica.  

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 95 

Po vypuknutí povstání přijala SNR 1. září 1944 Deklaraci Slovenské národní rady, ve které 

konstatovala, že jen ona je oprávněna hovořit jménem slovenského národa.  

Zároveň vydala nařízení č. 1/1944 Zb. n. SNR o vykonávání zákonodárné, vládní a 

výkonné moci na Slovensku. To bylo tvořeno pouhými třemi paragrafy: 

§ 1.  

Slovenská národná rada vykonáva celú zákonodarnú, vládnu a výkonnú moc na 

Slovensku.  

§ 2.  

Všetky zákony, nariadenia a opatrenia ostávajú v platnosti, pokiaľ neodporujú duchu 

republikánsko-demokratickému.  

§ 3.  

Toto nariadenie nadobúda ihneď účinnosti.  

SNR převzala řízení povstání, obranu státu a prohlásila, že chce spolupracovat s exilovou 

vládou. Odlišné pojetí kontinuity práva v podání SNR se později projevilo ve formulacích