ČPD_Kabrheloviny

pověřeníjejich výkony. 

Tento dekret reagoval na situaci, se kterou ústava z roku 1920 nepočítala, a to sice, že nebude 

možné Národní shromáždění svolat. Jelikož byl k některým úkonům prezidenta souhlas NS 

vyžadován (např. k vyhlášení válečného stavu, k ratifikaci mez. smluv), musela tak za něj dle 

§1 výše zmíněného dekretu činit vláda.  

§ 1 - Dokud nebude možné prováděti ustanovení hlavy druhé ústavní listiny z 29. února 1920 

o moci zákonodárné, bude prezident republiky úkony, které mu ukládá par. 64 č. 1 a č. 3  úst. 

listiny, pokud k nim je zapotřebí souhlasu Národního shromáždění, vykonávat se souhlasem 

vlády. 

Vydáním dekretu č. 12/1942 Úř. věst. potřeboval prezident při vydávání dekretů 

spolupůsobení Státní rady. 

Mezi 21. červencem 1940 (v Londýně) a 27. říjnem 1945 (v Praze) vyšlo celkem 143 dekretů, v 

tom 17 ústavních dekretů

 (podle jiných údajů 141 dekretů). Na dobu prozatímního zřízení 

ČSR (tedy na dobu v exilu) připadá 45 dekretů (v tom 11 ústavních dekretů), od dubna 1945 

do října 1945 bylo vydáno dalších 98 dekretů (v tom 6 ústavních dekretů). Je však třeba 

dodat, že většina exilových dekretů se týkala tamějšího zřízení. 

Benešovy dekrety po ustavení Národního shromáždění podléhaly ratihabici (která proběhla 

ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. – „ratihabiční zákon“).  

PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DEKRETŮ 

o  ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. o obnovení právního pořádku – vydán 3. 8. 

1944,  účelem bylo rozhodnout, který z právních systémů uplatňujících se v té době 

na území Československa a v zahraničním odboji bude platný i po osvobození ČSR. 

Dekret tak měl odstranit hrozící právní chaos, který by mohl nastat při současné 

existenci několika právních norem upravujících tytéž záležitosti.  

o  ústavní dekret č. 18/1944 Úř. věst., o národních výborech a Prozatímním národním 

shromáždění 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel