ČPD_Kabrheloviny

mezinárodní existence Československa fungování 

konzulátů v zemích, které rozpad Československa 

neuznaly. 

Prosazování myšlenky kontinuity čsl. republiky po 

Mnichovu mohlo nastat až s vypuknutím druhé světové války. I tak však doházelo 

k názorovým střetům a formování zahraničního odboje nebylo jednoduché.  

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 88 

ZAHRANIČNÍ ODBOJ 

Prvním orgánem, který demonstroval existenci československé (nebo česko-slovenské, jak 

chcete) státnosti byl Československý národní výbor, jakýsi předstupeň prozatímní vlády, 

kterou zatím vlády Velké Británie a Francie nechtěly uznat. Vznikl 17. 11. 1939 v Paříži. Jeho 

postavení však bylo zatím poměrně slabé, což dokládá fakt, že nebyl pozván na schůzi 

Společnosti národů. 

Personální substrát (ha, doc. Svatoň by měl radost) ČNV byl tvořen kromě Beneše např. Janem 

Šrámkem (pozdější předseda exilové vlády), Štefanem Osuským (bývalý diplomat v Paříži), 

gen. Sergejem Ingrem či Jurajem Slávikem.  

Slovy Beneše (z dopisu britskému ministru zahraničí – lordu Halifaxovi) „bude tento výbor 

oprávněn, aby zastupoval československý lid a zvláště aby - v dohodě s vládou Jeho Veličenstva ve 

Spojeném království - zařizoval na územích pod pravomocí vlády Jeho Veličenstva ve Spojeném 

království vše potřebné pro obnovení československé armády ve Francii.“  

Po porážce Francie (klasika, že?) přesídlil Československý národní výbor do Londýna, kde se 

jeho činnost ještě zintenzivnila. Výsledkem byl vznik celého systému orgánů, který vešel do 

historie jako „prozatímní státní zřízení“, které bylo tvořeno hlavně prezidentem republiky, 

vládou a Státní radou. Britové tuto reprezentaci definitivně uznali 21. 7. 1940. 

Vaše Excelence, 

vzhledem k výměně názorů, která byla mezi námi provedena, mám čest 

oznámit, že v odpověď na žádost Československého národního výboru vláda Jeho 

Veličenstva ve Spojeném království s radostí uznává prozatímní československou