ČPD_Kabrheloviny

výnosu), realita byla poněkud odlišná, jednalo se o pouhou fikci. 

 (1) Protektorát Čechy a Morava jest autonomní a spravuje se sám.

(2) Vykonává svoje výsostná práva, náležející mu v rámci protektorátu, ve shodě s politickými, 

vojenskými a hospodářskými potřebami Říše. 

(3) Tato výsostná práva jsou vykonávána vlastními orgány a vlastními úřady s vlastními 

úředníky. 

Na území Protektorátu vedle sebe působily dvě skupiny orgánů – autonomní a říšské. 

Zdánlivou formu parlamentu mělo plnit tzv. Národní souručenství, tedy jediné povolené 

politické hnutí, do kterého byli sdruženi takřka všichni muži v Protektorátu. 

ŘÍŠSKÉ ORGÁNY 

Říšské orgány byly po svém vzniku, který však několik týdnu trval, nadřazeny autonomním 

orgánům. 

ŘÍŠSKÝ PROTEKTOR 

Říšský protektor dle čl. 5 výnosu „jako zástupce Vůdce a říšského kancléře a jako zmocněnec říšské 

vlády má úkol pečovati, aby bylo dbáno politických směrnic Vůdce a říšského kancléře“, tedy stal se 

nejvyšším článkem soustavy říšských orgánů. Byl prakticky neomezeným pánem, mohl 

nejen vydávat (uveřejňovaná ve Věstníku nařízení říšského protektora), ale i rušit právní 

normy. Jeho kontrole taktéž podléhala autonomní správa, dále mohl zrušit veškerá soudní 

nařízení.  

Říšskými protektory se postupně stali Konstantin von Neurath, Reinhard Heydrich, Kurt 

Daluege a Wilhelm Frick. 

STÁTNÍ TAJEMNÍK 

Státní tajemník fungoval jako zástupce říšského protektora. Tímto úřadem byl pověřen K. 

H. Frank.  

STÁTNÍ MINISTERSTVO 

Vzniká po Heydrichově smrti a přebírá na sebe většinu jeho pravomocí (např. vydávání 

právních předpisů), na říšského protektora tedy zbyla spíše „ceremoniální“ funkce. Do jeho 

čela byl ustaven K. H. Frank. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 86 

NIŽŠÍ ORGÁNY 

Na nižších pozicích státní správy působily tzv. oberlandráty, které bděly nad německými 

obyvateli na území protektorátu, zároveň dohlížely nad obecní a okresní samosprávou.