ČPD_Kabrheloviny

národní obrany a některých věcí hospodářské a finanční povahy byla veškerá vládní 

a výkonná moc na Slovensku podřazena slovenské vládě a orgánům. Tato změna se projevila 

i v názvu, který se změnil na Česko-Slovenská republika. 

Národní shromáždění mělo taxativně vymezen okruh otázek, spadajících do jeho pravomoci. 

Tam se řadila např. změna ústavy, věci obrany státu a zahraniční politiky. Pro změnu ústavy 

a volbu prezidenta bylo navíc stanoveno, že kvalifikovaná většina českých hlasů musí být 

doplněna kvalifikovanou většinou těch slovenských (aby Češi nepřehlasovali Slováky – 

zákaz majorizace). 

V otázkách, které se týkaly pouze Slovenska, byl příslušný Sněm Slovenskej krajiny. Jeho 

hlavním úkolem bylo přijetí ústavy Slovenské krajiny. Při volbách do něj drtivě vyhráli 

hlinkovci (byť za podivných okolností). Sněm ale nikdy nevyvinul nějakou větší činnost. 

Třicátého listopadu byl prezidentem zvolen dr. Emil Hácha. Vláda podala demisi a 

předsedou nové se stal agrárník Rudolf Beran. 

OTÁZKA Č

. 47 - VOLEBNÍ SYSTÉM, POLITICKÉ STRANY V PRVNÍ A DRUHÉ ČSR 

Revoluční národní shromáždění, které po přijetí Prozatímní ústavy vzniklo rozšířením 

dosavadního Národního výboru, voleno nebylo. Ustaveno bylo dle tzv. Švehlova klíče 

(výsledky voleb do říšské rady r. 1911). 

Prvními volenými orgány byla obecní zastupitelstva. Volby do nich proběhly v roce 1919 a 

upravoval je zákon č. 75/1919 Sb. z. a n. Aktivní volení právo bylo přiznáno všem občanům 

ČSR (tedy i ženám), kteří dosáhli věku 21 let a měli tříměsíční pobyt v obci. Výslovně bylo 

nyní volební právo přiznáno i vojákům. 

Pasivní volební právo bylo podmíněno věkem 26 let a ročním pobytem v obci. Platila pro něj 

však omezení, např. neplacení veřejných dávek či příbuzenství s jiným členem obecní rady.  

Volební období bylo čtyřleté, u prvních zastupitelstev však o rok kratší. Volit mohl pouze 

ten, kdo byl zapsán na voličském seznamu, o jehož podrobnostech vedení pojednával zákon