ČPD_Kabrheloviny

Nebyla přijata parlamentem, navíc dle ústavní listiny z roku 1920 bylo možné hranice 

republiky měnit pouze ústavním zákonem. 

Během druhé světové války postupně začaly západní mocnosti Mnichovskou dohodu 

„oduznávat.“ Nejprve tak učinila Velká Británie (byť odmítla uznat hranice 

v předmnichovské podobě), později i Francie a Itálie. Němci s tím měli problém, protože se 

domnívali, že by tím byly zneplatněny i všechny právní akty na zabraném území. 

OTÁZKA Č

. 46 - STÁTOPRÁVNÍ ZMĚNY V DOBĚ DRUHÉ Č-SR 

Přijetím Mnichovské dohody začíná období tzv. druhé republiky. Již před jejím vznikem 

vedla Hodžova vláda s hlinkovci jednání o změně postavení Slovenska v rámci ČSR. 

V červnu 1938 byl v NS předložen návrh zákona o autonomii Slovenska. Nutno 

podotknout, že tak hlinkovci činili v součinnosti s SdP. 

Vedení HLS se s představiteli ostatních slovenských stran sešlo 6. října 1938 v Žilině, kde 

vydali Manifest slovenského národa, který se stal základem pro Žilinskou dohodu, 

deklaraci slovenských stran o autonomii Slovenska v rámci Československa.  

Pražská vláda návrhu vyhověla a jmenovala Josefa Tisa ministrem pro správu Slovenska, o 

den později předsedou slovenské autonomní vlády (ve které s ním byli F. Durčanský, M. 

Černák, P. Teplanský a J. Lichner). Ta zatím byla součástí pražské vlády a byla na ni 

převedena správa slovenských záležitostí. 

Podobná byla situace na Podkarpatské Rusi, kde vznikla autonomní vláda s Augustinem 

Vološinem v čele. Všechny dosavadní strany byly zrušeny a místo nich vznikla totalitní 

Národní strana ukrajinská.  

Autonomie Slovenska byla právně vyjádřena v ústavním zákoně č. 299/1938 Sb. z. a n. 

Společně s ním byl přijat i ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi (328/1938 Sb. z. a 

n.). 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 80 

De facto se z druhé republiky stala federace, když s výjimkou zahraniční politiky, věcí