ČPD_Kabrheloviny

však nikdy nedošlo (a v ČR k ní nedošlo dodnes).  

Ústava z roku 1920 umožňovala svobodu vyznání, všechny církve byly rovny před zákonem 

- §124 „Všecka náboženská vyznání jsou si před zákonem rovna.” Ke dni vzniku ČSR uznáno 

rakouským právem na území Čech, Moravy a Slezska 7 církevních organizací: 

1. církev katolická všech ritů, 2. evangelická c. augsburského a helvétského vyznání, 3. 

evangelická c. bratrská, 4. řeckovýchodní pravoslavná c., 5. starokatolická c., 6. islámská 

náboženská společnost hanefitského ritu, 7. židovské náboženské obce 

a na Slovensku a Podkarpatské Rusi recipováno nebo uznáno 8 církevních organismů 

1. církev katolická všech ritů, 2. evangelická c. augsburského vyznání, 3. reformovaná c., 4. 

řeckovýchodní pravoslavná c., 5. náboženská spol. baptistů, 6. nábožen. spol. unitářů, 7. 

islámská náboženská společnost, 8. židovské náboženské obce 

Docházelo také ke konstituci nových církví – např. Českobratrské církve evangelické. 

V ČSR zůstal zachován veřejnoprávní, privilegovaně korporativní charakter církví a 

náboženských společností a právní řád proto nadále obsahoval různě rozsáhlé prvky 

konfesnosti (občanské právo, trestní, finanční..). Občan však nebyl nucen podrobovat 

důležité životní okamžiky (sňatky, narození dítěte, školní docházka) zásahům církví. 

MODUS VIVENDI – 1928 

Jako Modus vivendi je označována nóta zaslaná Edvardem Benešem Vatikánu, který si kladl 

za úkol úpravu určitých politicko-náboženských otázek. Skládal se ze šesti článků. 

Upravoval například vymezení diecézních hranic tak, aby nepřesahovaly území 

Československa či jmenování biskupů. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 76 

čl. V. 

Hodnostáři, uvedení v předchozím článku, složí po svém jmenování Svatou Stolicí, dříve než 

nastoupí svůj úřad, přísahu věrnosti státu československému těmito slovy: