ČPD_Kabrheloviny

Jak již název napovídá, specifikoval tento zákon náhradu, kterou obdrželi vlastníci zabavené 

půdy.  

Dvacátá léta patřila k nejstabilnějším obdobím první republiky, proto stát nemusel do 

ekonomické oblasti téměř zasahovat. Výjimkou budiž zákon č. 111/1927 Sb. z. a n. o nekalé 

soutěži, který měl zajistit dobré mravy hospodářské soutěže.  

S vykuknutím hospodářské krize došlo i na nucenou syndikalizaci. Byla-li vydána příslušná 

norma, byli všichni podnikatelé v určité oblasti podnikání povinni sdružit se v rámci 

jednoho syndikátu (podobně jako v Itálii – viz OPD). 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 74 

OTÁZKA Č

. 42 - ZMĚNY V TRESTNÍM A SPRÁVNÍM PRÁVU V DOBĚ I. ČSR 

TRESTNÍ PRÁVO 

Za první republiky stále platil rakouský trestní zákoník z roku 1852. Logicky z něj však byly 

vypuštěny ty pasáže, které odporovaly republikánskému zřízení. I tak se ale úprava 

trestního práva, ať již hmotného či procesního, prakticky zastavila, jedinou výraznější 

činností v této oblasti byly práce na novém trestním kodexu v souvislosti s chystanou 

unifikací práva. K jeho vydání však nikdy nedošlo. 

Pro upevnění vnitřní stability státu byl vydán zákon proti útisku a na ochranu svobody ve 

shromážděních (309/1921 Sb z. a n.), který měl chránit shromažďovací a osobní svobodu 

občanů. 

Nejvýznamnějším trestněprávním předpisem z dob první republiky byl zákon na ochranu 

republiky (50/1923 Sb. z. a n.), vydaný po atentátu na ministra financí Aloise Rašína. 

Zaplňoval mezeru v právním řádu, který zatím postrádal ustanovení o ochraně čsl. státu a 

jeho ústavních představitelů. (rakouský právní řád neznal republiku, nemohl ji tedy chránit). 

Zákon byl rozdělen na čtyři hlavy – Úklady o republiku, Poškozování republiky a útoky na 

ústavní činitele, Ohrožování míru v republice a vojenské bezpečnosti její a Závěrečná 

ustanovení.  

§ 7 Tresty za některé útoky na život ústavních činitelů