ČPD_Kabrheloviny

nahrazeny zemským principem, v rámci ČSR existovaly 4 – česká (Praha), moravskoslezská 

(Brno), slovenská (Bratislava) a podkarpatoruská (Užhorod). Za své mj. vzalo i ministerstvo 

pro správu Slovenska, které by bylo nadbytečné. Organizační schéma tak bylo následující – 

země -> okres -> obec. 

Zemi spravoval zemský úřad v čele se zemským prezidentem a zemské zastupitelstvo. 

Zemský úřad byl pověřen správou země a zajišťováním veřejného pořádku a bezpečnosti. 

Zemské zastupitelstvo, které mělo v Čechách 120, na Moravě a ve Slezsku 60, na Slovensku 

54 a na Podkarpatské Rusi 18 členů. Dvě třetiny byly voleny (aktivní volební právo 24 let + 

rok pobytu v zemi, pasivní 30 let + dva roky pobytu), třetina jmenována z řad odborníků. 

Volební období bylo šestileté.  

Výkonným orgánem země byl zemský výbor (12 členů), který volilo zastupitelstvo. 

OTÁZKA Č

. 40 - OBECNĚ CHARAKTERIZUJTE VÝVOJ PRÁVA V I. ČSR (PRAMENY, 

VÝVOJOVÉ TENDENCE

) 

Recepční normou – tedy zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n. byla zajištěna kontinuita právního 

řádu, problémem však byl právní dualismus – v českých zemích platilo právo rakouské, na 

Slovensku právo uherské. Již od počátku existence čsl. státu tak lze spatřit tendence k jeho 

unifikaci, zřetelně to bylo patrné na chystaných kodifikacích v 30. letech, které však nebyly 

dotaženy do konce.  

Základem českého práva byly právní předpisy přijaté v době osvícenského absolutismu a 

později v době Bachova absolutismu – ABGB z roku 1811, obchodní zákoník (1863), 

živnostenský zákon (1859), směnečný řád (1850). Občanský soudní řád pocházel z roku 1895. 

Oblast trestního práva byla pokryta trestním zákonem z roku 1852 a trestním řádem z roku 

1873. 

Právní normy recipované na Slovensku byly převážně obyčejového charakteru. Zejména 

v posledních desetiletích existence Uher však došlo k vydávání psaných zákonů – zmínit lze 

pokrokový manželský zákon (z. č. 31:1894), obchodní zákon (z. č. 37:1875) či směnečný zákon