ČPD_Kabrheloviny

užívání češtiny a slovenštiny.  

OTÁZKA Č

. 37 – ÚSTAVA 1920 

Ústava Československé republiky, vyhlášená pod č. 121/1920 Sb. z. a n., byla definitivní čsl. 

ústavou, která nahradila ústavu prozatímní z listopadu 1918. Pod text ústavy se nejvíce 

podepsal dr. Jiří Hoetzel, profesor PF UK. Společně s ústavou byla přijata řada dalších 

zákonů – jazykový zákon (122/1920 Sb. z. a n.), volební řád do PS (123/1920 Sb. z. a n.) či 

zákon o složení a pravomoci senátu (124/1920 Sb. z. a n.) 

Ústava se skládala z preambule, uvozovacího zákona a samotné ústavní listiny. 

PREAMBULE 

Vzorem pro preambuli byla ústava USA. Věrna myšlence čechoslovakismu, obsahuje 

formulaci „My, národ československý“, který označuje za „vzdělaný, mírumilovný, 

demokratický a pokrokový.“ 

UVOZOVACÍ ZÁKON 

Obsahoval 10 článků. První článek stanovil, že „zákony odporující ústavní listině, jejím 

součástkám a zákonům ji měnícím a doplňujícím jsou neplatné.“ Nad ústavností zákonů měl 

dohlížet Ústavní soud, o němž pojednávaly čl. 2 a 3 – prováděcím předpisem se stal zákon č. 

162/1920 Sb. z. a n. Skládal se ze sedmi členů – dva vysílal Nejvyšší soud, dva Nejvyšší 

správní soud, zbylé 2 + předsedu jmenoval prezident.  

Dnem vyhlášení dále pozbývala platnosti všechna ustanovení, která odporovala ústavě či 

republikánské formě státu, dále pak všechny dřívější ústavní zákony.  

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 68 

ÚSTAVNÍ LISTINA ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY 

Ústava se skládala z šesti hlav a tvořilo ji dohromady 134 paragrafů. 

HLAVA PRVNÍ – VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-5) 

Československý stát byl charakterizován jako demokratická republika, jejíž hlavou je volený 

prezident. Území ČSR tvořilo jednotný a nedílný celek, jehož hranice lze měnit toliko 

ústavním zákonem. Jako nedílná součást čsl. území zde byla zmíněna Podkarpatská Rus. 

Jednotné pro celou republiku bylo taktéž občanství.