ČPD_Kabrheloviny

ODDÍL PRVNÍ – O NÁRODNÍM SHROMÁŽDĚNÍ 

Dosavadní Národní výbor se dle Švehlova klíče (výsledky voleb do říšského sněmu v r. 

1911) rozšířil na 256 členů a přeměnil na Národní shromáždění (nazývané též Revoluční 

národní shromáždění – RNS). Náležela mu zákonodárná moc. V březnu 1919 byl ústavním 

zákonem počet jeho členů zvýšen na 270 (další místa byla uvolněna zejména pro poslance 

za Slovensko, kde bylo nutno efektivněji bojovat proti právnímu dualismu). V parlamentu 

zasedali jen poslanci české a slovenské národnosti (německá a maďarská menšina 

zastoupena nebyla, stejně jako Podkarpatská Rus, jejíž státoprávní poměr k Československu 

ještě nebyl dořešen).  

§ 1 - Národní výbor rozšiřuje se na 256 členů způsobem a dle klíče, jak vznikl Národní výbor. 

Tento sbor nazývá se Národní shromáždění. 

§ 6 - Národní shromáždění je schopno jednati a usnášeti se, je-li přítomna alespoň třetina 

poslanců. Usnáší se nadpoloviční většinou přítomných. Přítomnosti alespoň dvou třetin 

poslanců a dvoutřetinové většiny přítomných jest třeba ke změně tohoto zákona, zákona o 

všeobecných právech občanů, zákona ze dne 9. listopadu 1918 o osobní nedotknutelnosti členů 

Národního shromáždění a k usnesení o vypovědění války. 

ODDÍL DRUHÝ – O PRESIDENTU REPUBLIKY 

Prezidenta republiky volilo Národní shromáždění. Příslušelo mu zastupování státu navenek, 

velení branné moci, vypovídání války a sjednávání míru, dále pak právo udělování milosti. 

Náleželo mu právo veta vůči zákonům přijatým Národním shromážděním, k vládním 

úkonům byla vyžadována kontrasignace příslušného člena vlády. V případě prezidentovy 

nepřítomnosti, či stal by se jeho úřad vakantním, vykonávala jeho pravomoci vláda.  

§ 9 - President republiky nemůže býti trestně stíhán. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 65 

§ 11 - President republiky má právo zákon usnesený Národním shromážděním, vrátiti do osmi