ČPD_Kabrheloviny

HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ (§ 6 – 54) 

Zákonodárná moc byla svěřena dvoukomorovému Národnímu shromáždění. To bylo 

tvořeno Poslaneckou sněmovnou a Senátem. 

Poslanecká sněmovna měla 300 členů, kteří byli voleni na 6 let. Aktivním volebním právem 

byl nadán každý čsl. občan dosáhnuvší 21 let. Pasivní volební právo bylo stanoveno na 30 let. 

Senát měl 150 členů a jeho volební období bylo osmileté. Volit mohl kdokoli, kdo dosáhl 26 

let, volen mohl být od 45 let. 

Ústava vylučovala současné členství v obou sněmovnách. Zakotven byl i zákaz 

imperativního mandátu.  

Obě sněmovny se scházely dvakrát ročně – na jarním a podzimním řádném zasedání, které 

svolávat i ukončoval prezident. Sněmovna byla usnášeníschopná, byla-li přítomna třetina 

přítomných. K platnosti usnesení byla vyžadována většina přítomných, vyjma vyhlášení 

války a změny ústavy, kde byla vyžadována třípětinová většina. Vůči zákonům měl 

prezident republiky právo suspenzivního veta. 

V případě, že byl vládní návrh zákona Národním shromážděním odmítnut, mohla o 

takovém návrhu vláda vyhlásit referendum.  

V době, kdy některá sněmovna nebyla ustavena, vykonával její pravomoc 24členný výbor, 

tvořený 16 členy Poslanecké sněmovny a 8 členy Senátu. Zapovězena mu však byla volba 

prezidenta, vyhlašování války či změna ústavy (§ 54 odst. 8). Do dvou měsíců poté, kdy se 

sněmovny sešly, podléhala přijatá opatření ratihabici, jinak pozbývala platnosti.   

HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ (§ 55 – 93) 

Moc výkonná byla představována vládou, prezidentem republiky, ministerstvy a nižšími 

správními úřady. 

Prezident republiky byl volen Národním shromážděním (kvalifikovanou většinou obou 

sněmoven), a to na 7 let. Volitelný byl občan ČSR, který dosáhl 35 let (když dr. Štachové 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 69 

řeknete, že to bylo proto, že byl Beneš ještě malé pískle a teklo mu mlíko po bradě, bude vás zbožňovat).