ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Böhmerwaldgau (Pošumaví). Všechny takto vzniklé provincie ale byly čsl. vojskem
obsazeny a začleněny do republiky.
ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel
66
Spor mezi Československem a Polskem se vedl o oblast Těšínska. Zde došlo k tzv.
sedmidenní válce, která byla ukončena na nátlak západních mocností. Výsledkem bylo
stanovení nové demarkační čáry.
Definitivně tak byly čsl. státní hranice právně vymezeny až na Versailleské konferenci. Tam
se požadavky čsl. delegace, kterou vedli Kramář s Benešem, opíraly o historicko-právní, ale i
národnostní či strategické argumenty. Nárokovány byly historické oblasti zemí Koruny
české, Slovensko (s hranicí posunutou výrazně na jih – poděkujte Benešovi!), celé Těšínsko,
Vitorazsko a Valticko (hranice s Rakouskem), Hlučínsko, Kladsko a Hlubčicko (hranice
s Německem). Za podpory velmocí bylo též žádáno připojení Podkarpatské Rusi.
Připojeny byly nakonec oblasti Těšínska (částečně), Vitorazska, Valticka, Hlučínska a
Podkarpatské Rusi.
Hranice států byly vyjádřeny ve smlouvách s jednotlivými státy – Versailleské s Německem,
Saint-Germainské s Rakouskem a Trianonské s Maďarskem. Kromě toho byly právně
upraveny hranice s Rumunskem a Polskem ve Sévreské smlouvě (kterou Polsko odmítlo
ratifikovat, takže se spory o Těšínsko táhly dál). Připojení Podkarpatské Rusi bylo zahrnuto
v textu tzv. malé saint-germainské smlouvy. Faktické vymezení hranic proběhlo činností
delimitačních komisí.
POSTAVENÍ PODKARPATSKÉ RUSI
Podle ústavy z roku 1920 tvořila Podkarpatská Rus nedílnou součást Československé
republiky. Zároveň stanovila, že zde bude ustaven vlastní sněm, což však nebylo v praxi
realizováno. V čele stál guvernér, který zastupoval PR při jednání s vládou, řídil zasedání
guberniální rady a podepisoval normativní výnosy, vydané civilní správou.
OTÁZKA Č
. 36 - SITUACE NA SLOVENSKU V ROCE 1918 A JEHO ZAČLEŇOVÁNÍ DO ČSR