ČPD_Kabrheloviny

dnů po usnesení k novému projednání. Setrvá-li Národní shromáždění na svém původním 

usnesení, musí zákon býti vyhlášen. 

ODDÍL TŘETÍ - JAK SE VYHLAŠUJÍ ROZSUDKY 

Stručný a výstižný, toliko jediný paragraf: 

§ 13 - Rozsudky a nálezy soudů vyhlašují se jménem republiky. 

ODDÍL ČTVRTÝ – O MOCI VÝKONNÉ A NAŘIZOVACÍ 

Představitelem výkonné moci se stala sedmnáctičlenná vláda, kterou volilo Národní 

shromáždění a jemuž byla taktéž odpovědná.  

§ 16 - Vláda jest odpovědna Národnímu shromáždění, které ji může za přítomnosti aspoň 

poloviny poslanců prostou většinou hlasů odvolati, což se stane vyslovením nedůvěry. 

§ 17 - Vláda rozhoduje ve společných schůzích: 

a)  vládních předlohách pro Národní shromáždění určených, 

b)  všech věcech politické povahy, 

c)  jmenování úředníků, pokud jmenování ústředním úřadům nebo presidentovi republiky je 

vyhraženo. 

§ 20 - Všecky akty moci výkonné a nařizovací dosud předsednictvem Národního výboru 

provedené se schvalují. 

Den po vyhlášení prozatímní ústavy, tj. 14. 11. 1918, se Národní shromáždění sešlo a zvolilo 

T. G. Masaryka prezidentem. Zvolena byla také první regulérní vláda s Karlem Kramářem 

v čele. 

OTÁZKA Č

. 35 - STANOVENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH STÁTNÍCH HRANIC A SYSTÉM 

MEZINÁRODNÍCH MÍROVÝCH SMLUV PO 

1. SVĚTOVÉ VÁLCE 

Řadu měsíců po vzniku československého státu nebyl mezinárodně právně vymezen rozsah 

jeho území, a nebyly tedy stanoveny ani státní hranice. Vzhledem ke složité etnické situaci 

nebylo možné hranice států vymezit ani dle národnostního složení. 

Ihned po vzniku republiky se musely čsl. orgány vypořádat se snahou o odtržení německých 

pohraničních oblastí. Ty se pro sebe snažili uzmout němečtí poslanci v posledních dnech 

existence Rakouska – Uherska. Takto vytvořeny byly celkem 4 provincie – Deutschböhmen 

(okolí Liberce), Sudetenland (Ústní nad Labem), Deutschsüdmähren (Znojmo) a