ČPD_Kabrheloviny

obecní zastupitelstvo, obecní výbor se stal obecní radou. Obec byla taktéž povinna zříit 

finanční a letopiseckou komisi. Ze dvou členů rady a starosty se skládal obecní senát, který 

vyřizoval trestní agendu spadající do pravomoci obce.  

ŽUPNÍ REFORMA 1920 

Zákon o zřízení župních a okresních úřadů v Československé republice, publikovaný pod 

číslem 126/1920 Sb. z. a n., byl nejvýznamnější reformou územní organizace z prvních let 

republiky. Administrativně měl území rozdělit na celkem 21 žup (9 v Čechách, 5 na Moravě, 

1 ve Slezsku a 5 na Slovensku, na Podkarpatské Rusi žádná, což vyvolalo diskuze, zda se 

tento zákon na tamější území vůbec vztahuje).  

Župou se rozuměl vyšší územně samosprávný celek (něco jako dnešní kraje). V čele župy 

stál župan, jejími orgány bylo župní zastupitelstvo (35 členů, z nichž byla 1/3 volena vládou) 

a župní výbor (8 členů). V kompetenci župního zastupitelstva bylo vydávání prováděcích 

předpisů, správa župního majetku, dále pak mělo částečnou kontrolní pravomoc vůči 

okresním výborům. Župní výbor připravoval jednání zastupitelstva a připravoval rozpočet.  

V českých zemích byla realizace župního zákona odsouvána a přibývalo jejích odpůrců. Na 

Slovensku tento zákon platil od 1. 1. 1923, volby proběhly v září (vyhráli Hlinkovci). Od 

roku 1924 sílily hlasy po jeho novelizaci. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 71 

ORGANIZAČNÍ ZÁKON 1927 

Organizační zákon z r. 1927 měl definitivně unifikovat státní správu v celém 

Československu. Jak již bylo napsáno výše, župy byly zřízeny na Slovensku, nikoli 

v Čechách, což představovalo problém.  

Organizační zákon byl po bouřlivých debatách přijat pod číslem 125/1927 Sb. z. a n. Co se 

zdařilo, byl fakt, že platil pro celé území republiky. Posíleny byly státní orgány, naopak 

samospráva byla oslabena.  

Ačkoli byl koncipován jako novelizace župního zákona, obsahem mu odporoval. Župy byly