Zápočet
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Úvod do studia pracovního práva - postavení v právním řádů, zvláštní soukromoprávní odvětví, funkce
Práce
-
Cílevědomá lidská činnost, která vede k uspokojování nějakých potřeb (materiálních, sociálních, duchovních atp.)
-
Zájmem pracovního práva je výdělečná závislá činnost vykonávaná pro někoho jiného → pracovněprávní vztah - vztah organizační nadřízenosti a podřízenosti → předmět pracovního práva: pracovněprávní vztahy
-
Autonomie vůle limitovaná pracovněprávní smlouvou, organizačními předpisy zaměstnavatele, předpisy pracovního práva (kogentní a relativně kogentní normy) atp.
Pracovní právo
-
Soubor norem, který vytváří specifické soukromoprávní odvětví - pracovní právo
-
Stěžejní kodifikace: Zákoník práce + NOZ (lex generalis k Zákoníku práce → subsidiární působnost, už ne delegace!), pracovněprávní vztahy se řídí Zákoníkem práce (co v něm chybí, na to se podíváme do NOZ)
-
Nejčastěji kogentní nebo relativně kogentní normy
-
Vývoj: s lidskou společností a potřebou dělby práce (špatné podmínky zaměstnanců → pracovní právo vzniklo jako ochranné zákonodárství - až ve 2. polovině 19. století), o pracovním právu jako takovém se lze bavit až od období První reubliky
-
Ochranné zákonodárství - regulace práce dětí a žen, pracovní doby a doby odpočinku, mzdy, později i dovolené
-
Další prameny: NOZ, zákon o zaměstnanosti, zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, zákon o inspekci práce, zákon o kolektivním vyjednávání
-
Smluvní pokuta - smí být ujednána jen v případě, stanoví-li tak Zákoník práce (stanovil, že pouze v rámci konkurenční doložky)
Předmětem pracovního práva je závislá práce
Pracovní právo je samostatné právní odvětví soukromého práva, které upravuje pracovní činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku (námezdní práce)
Práce vykonávaná pro pobavení (hobby) nebo práce v domácnosti, kdy si člověk sám určuje nejen způsob výkonu práce, ale i pracovní režim, není předmětem pracovního práva. Dále také OSVČ, drobní řemeslníci, soukromě hospodařící rolníci…
Předmětem regulace pracovního práva je jen námezdní práce, která je vykonávána v podmínkách „podřízenosti a nadřízenosti“, tj. práce pod vedením a na účet toho subjektu, který ji organizuje, vytváří pracovní podmínky, odebírá výsledky práce, má z ní bezprostřední užitek a nese hospodářské riziko spojené s výkonem této práce. Hovoříme proto také o závislé práci. Subjekt, který práci organizuje a je vlastníkem výrobních prostředků, se nazývá zaměstnavatel. Druhý subjekt, zaměstnanec, podle pokynů zaměstnavatele práci vykonává a je za ni odměňován. Závislou práci vykonává zaměstnanec osobně. (nezastupitelná)
Účelem pracovního práva je ochrana smluvních stran
Aby se jednalo o pracovněprávní vztahy, musí se jednat o závislou práci
Když se nejedná o závislou práci, tak jsou to občanskoprávní vztahy
Základní pracovněprávní vztahy: pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
§ 1 a § 2 ZP => § 2/1 identifikační znaky (kumulativní = pokud nejsou dodrženy tyto znaky, nemá cenu dívat se do § 2/2)