ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
"Iuro et promitto sicuti decet Episcopum fidelitatem Reipublicae Cecoslovacae necnon nihil me
facturum quod sit contra salutem, securitatem, intergritatem Reipublicae." (Přísahám a
slibuji, jakož sluší biskupovi, věrnost republice Československé, a že nic neučiním, co by bylo
proti blahu, bezpečnosti a integritě republiky.)
OTÁZKA Č
. 44 - VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ V PRVNÍ ČSR
Organizace soudnictví, stejně jako oblast státní správy, navazovala na soudnictví rakouské a
uherské. Rozsudky byly však nově vyhlašovány jménem republiky.
V listopadu 1918 vznikly dva nové soudy – Nejvyšší soud (sídlil od r. 1919 v Brně) a
Nejvyšší správní soud (jeho druhým prezidentem byl od r. 1925 Emil Hácha). Třetím do party
byl Ústavní soud, který vznikl na základě ústavy z roku 1920. Pro revizi voleb do NS byl
také zřízen Volební soud.
Ostatní soudy působící v první republice lze rozdělit na soudy civilní a trestní řádné, soudy
mimořádné a soudy rozhodčí. Nižší stupně soudní organizace byly vzhledem k jiné
struktuře v Předlitavsku a Zalitavsku poněkud odlišné. K jejich sjednocení došlo až na
základě zákona č. 201/1928 Sb. z. a n.
Struktura soudů byla čtyřstupňová - na území ČSR se v rámci řádných soudů nacházely
okresní soudy (kde působil samosoudce), dále pak krajské soudy (sborové, navíc
specializované), vrchní soudy (taktéž sborové). Jako třetí instance pro věci civilní a trestní
pak fungoval Nejvyšší soud.
Z civilních mimořádných soudů lze jmenovat soudy živnostenské, na které později
navázaly soudy pracovní. Existovaly dále soudy pojišťovací.
Samostatnou skupinu tvořily specializované trestní soudy. Zde je třeba upozornit na Státní
soud, který vznikl v souvislosti s přijetím zákona na ochranu republiky. Dalším soudem této
kategorie byly soudy mládeže.
Samostatnou organizaci mělo vojenské soudnictví. Zde byl na špici Nejvyšší vojenský soud