ČPD_Kabrheloviny

v Praze, jemuž podléhaly soudy divizní a soudy brigádní. 

Československé soudnictví tedy nedoznalo výraznějších reformních zásahů. Uvedená 

soudní soustava přetrvala nejen po celé období první republiky, ale i v prvních poválečných 

letech. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 77 

OTÁZKA Č

. 45 - MNICHOVSKÁ DOHODA, PŘÍČINY A DŮSLEDKY, NEPLATNOST 

Od počátku své existence se čsl. republika výrazně orientovala na západní mocnosti, stala se 

taktéž zakládajícím členem Společnosti národů.  

 Restauraci podunajské monarchie měla zabránit tzv. Malá dohoda mezi Československem, 

Rumunskem a Jugoslávií, výrazně podporovaná Francií. Československo taktéž patřilo 

k signatářům locarnských dohod („rýnský garanční pakt“).  

Jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem (30. 1. 1933) výrazně ovlivnilo politickou 

situaci v celé Evropě. O jeho agresivní politice není třeba dlouhého rozepisování – v roce 

1936 vypověděl locarnské dohody a remilitarizoval Porýní, vojensky i materiálně 

podporoval španělské frankisty. V této době také dostávala dlouho připravovaná nacistická 

expanze do východní Evropy v plánech Hitlerových vojenských stratégů konkrétní obrysy. 

Zdůvodňována byla zejména rasovými, národnostními nebo životními zájmy německého 

národa.  

SITUACE V ČESKOSLOVENSKU 

Při sčítání lidu r. 1921 se k německé národnosti přihlásily více než 3 miliony osob, což 

představovalo zhruba 23% všech obyvatel (údaje z roku 1929 jsem nikde nenašel). Jejich 

vůdčí politickou silou se stala Sudetendeutsche Partei – SdP, vedená Konrádem Henleinem. 

Ta vyhrála v roce 1935 volby do PS, když získala 15,18% hlasů a stala se nejsilnější 

parlamentní stranou. Tehdejší předseda vlády Milan Hodža nakonec přislíbil řešení 

hospodářských, národnostních i politických problémů sudetských Němců. 

Situace v ČSR se radikalizovala v letech 1937-1938. Čsl. vláda, snažící se o určitou formu 

konsensu se sudetskými Němci, narážela na stále se stupňující Henleinovy požadavky, jehož