ČPD_Kabrheloviny

znárodňování klíčových podniků či konfiskaci majetku patřícího Němcům či Maďarům.  

Košický vládní program se taktéž stal předlohou pro ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě 

československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, jimž bylo (až na 

výjimky těch, který proti okupaci bojovali) odňato. 

Vyjádřeno bylo i postavení Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Zatímco Slovensko si díky 

KVP vydobylo uznání vlastních orgánů, Zakarpatská Ukrajina byla později odstoupena 

novému „nejlepšímu, nejúžasňákovějšímu a nejvíc žůžo labůžo spojenci“ – SSSR. 

OTÁZKA Č

. 57 - POSTAVENÍ NEJVYŠŠÍCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ PO ROCE 1945 

Ústavní dekret č. 18/1944 Úř. věst o národních výborech a Prozatímním shromáždění 

stanovil základní otázky parlamentarismu po skončení války. Bylo v něm stanoveno, že 

místní národní výbory zvolí volitele, kteří se sejdou a zvolí jednak okresní národní výbory, 

dále však také delegáty na zemské sjezdy. Na zemských sjezdech byly zvoleny zemské 

národní výbory a poslanci Prozatímního národního shromáždění. 

PROZATÍMNÍ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ 

Prozatímní národní shromáždění tedy bylo zvoleno v nepřímých volbách. Skládalo se z 300 

členů (200 poslanců z Čech, 100 ze Slovenska) a byly v něm zastoupeny strany Národní 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 100 

fronty Čechů a Slováků. Základní úkoly PNS byly vyjádřeny v dekretu č. 47/1945 Sb. – 

hlavně se jednalo o potvrzení prezidenta republiky ve funkci, ratihabici přijatých dekretů 

a přípravu voleb do Ústavodárného shromáždění.  

PNS  se poprvé sešlo 28. října 1945. Potvrdilo ve funkci Edvarda Beneše a zároveň vyslovilo 

důvěru druhé vládě Zdeňka Fierlingera. Ratihabice byla provedena 28. 3. 1946 ústavním 

zákonem č. 57/1946 Sb. (pozor, v učebnici je na str. 390 chyba – nevěřte učebnici, věřte mně).  

Svou činnost ukončilo 26. 5. 1946, kdy se konaly volby do Ústavodárného shromáždění.  

ÚSTAVODÁRNÉ SHROMÁŽDĚNÍ