ČPD_Kabrheloviny

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé byl jednokomorový 

zákonodárný sbor ČSR existující od června 1946 do 30. 5. 1948. Vznikl na základě posledních 

demokratických voleb a jeho hlavním cílem bylo přijetí nové československé 

ústavy (funkční období měl stanoveno do doby, než se sejde parlament zvolený podle této 

ústavy; nejdéle však dva roky). Tuto roli splnil a kromě toho přijal přes 220 dalších zákonů. 

Volby do něch suverénně opanovala KSČ, když získala 93 křesel, dalšími 21 navíc přispěla 

KSS. Předsedou třetí vlády se tedy mohl stát Klement Gottwald. Programovým prohlášením 

se stal tzv. budovatelský program – dle něj mělo Ústavodárné shromáždění jak „dát lidu 

novou ústavu“, tak vyvíjet zákonodárnou činnost. 

Na Slovensku však zvítězila Demokratická strana, když získala absolutní většinu ve 

Slovenské národní radě, ovládla taktéž Sbor pověřenců. Reakcí na to byla třetí pražská 

dohoda, která slovenské orgány okleštila a SNR ukládala povinnost předkládat návrhy 

svých nařízení centrální vládě.  

Po přijetí Ústavy 9. května bylo Ústavodárné shromáždění rozpuštěno. Cynicky vzato, své 

poslání splnilo – přijalo novou ústavu …   

OTÁZKA Č

. 58 - RETRIBUCE A JEJÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA 1945 – 1947 

Jako retribuci označujeme potrestání válečných zločinců a kolaborantů. Právně se opírala o 3 

předpisy. 

DEKRET Č. 16/1945 SB. – “VELKÝ RETRIBUČNÍ DEKRET” 

Oficiální název – dekret č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich 

pomahačů a o mimořádných lidových soudech. Dekret byl vydán 19. června 1945, zrušen 

byl v průběhu roku 1948. 

V první hlavě byly trestné činy kategorizovány do 3 skupin – zločiny proti státu, zločiny 

proti osobám a udavačství.  

Jako zločiny proti státu byly označovány nejen „klasické“ trestné činy, vesměs převzaté ze 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel