ČPD_Kabrheloviny

svazem. 

Osmý článek stanovil rámec pro budoucí odsun menšin. Potrestání neměli být ti, kteří proti 

dobyvačné politice Německa vystoupili. Mimo nich mělo být všem Němcům a Maďarům 

odňato. 

Strašné zkušenosti, jichž se Češi a Slováci dožili s německou a maďarskou menšinou, které se 

z velké části staly povolným nástrojem dobyvačné politiky proti republice zvenčí a z nichž se 

zejména českoslovenští Němci propůjčili přímo k vyhlazovacímu tažení proti českému a 

slovenskému národu, nutí obnovené Československo k hlubokému a trvalému zásahu. 

Republika nechce a nebude postihovat své loajální německé a maďarské občany a zejména ne 

ty, kteří i v dobách nejtěžších zachovali k ní věrnost, s viníky však bude postupovat přísně a 

neúprosně, jak to vyžaduje svědomí našich národů, svatá památka nesčetných našich  

mučedníků, klid a bezpečnost budoucích pokolení.  

V devátém článku byly zmíněny zásady pro potrestání zrádců a kolaborantů. Výslovně zde 

bylo zmíněno stíhání prezidenta Háchy i členů Beranovy vlády, kteří dali souhlas ke zřízení 

Protektorátu. Postaveni před soud měli být i všichni členové ostatních vlád, dále ale i 

vrcholní představitelé Slovenského štátu. 

Vláda bude pokládat za svůj nejvýš odpovědný úkol a za svou mravní povinnost před českým a 

slovenským národem postihnouti a vydati soudu a trestu všechny válečné provinilce, všechny 

zrádce, všechny vědomé a aktivní pomocníky německých nebo maďarských utlačovatelů. Tento 

úkol bude vláda prováděti bez všech průtahů, bez kolísání a bez shovívavosti vůči komukoliv. 

V desátém článku bylo uvedeno, že veškerý majetek Němců a Maďarů bude konfiskován a 

předán pod kontrolu Národní správy, jedenáctý článek hovořil o budoucí pozemkové 

reformě. 

Dvanáctý článek zdůrazňoval nutnost poválečné obnovy hospodářství, zároveň vyjadřoval 

základní rysy znárodňování, k němuž později došlo – „postavit celý peněžní a úvěrový systém,