ČPD_Kabrheloviny

 101 

zákona za ochranu republiky (50/1923 Sb. z. a n.), tak např. i členství v SS či vedoucí funkce 

v SdP anebo Hlinkově gardě. Trestem za úklady proti republice (§1 zák. na ochranu 

republiky) byl trest smrti, za ostatní zločiny hrozilo obviněnému odnětí svobody na 5-20 let, 

případně doživotí. 

 §3 - Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) propagoval nebo podporoval fašistické 

nebo nacistické hnutí, nebo kdo v oné době tiskem, rozhlasem, filmem nebo divadlem, nebo na 

veřejném shromáždění schvaloval nebo obhajoval nepřátelskou vládu na území republiky nebo 

jednotlivé nezákonné činy okupačních velitelství a úřadů a orgánů jim podřízených, trestá se, 

nedopustil-li se činu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let, 

spáchal-li však takový zločin v úmyslu, aby rozvrátil mravní, národní nebo státní vědomí 

československého lidu, zejména československé mládeže, trestá se těžkým žalářem od deseti do 

dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí, 

nebo smrtí. 

Pozn.: doba zvýšeného ohrožení republiky započala 21. 5. 1938 

Za zločiny proti osobám, které ale musely být spáchány ve službách nebo v zájmu Německa, 

hrozily v krajním případě (vražda, zabití, těžké ublížení na těle) trest smrti. Méně závažné 

zločiny jako krádež či žhářství byly trestány odnětím svobody s horní sazbou dvaceti let. Do 

skupiny zločinů proti osobám byly zahrnuty také zločiny proti majetku. 

§ 7 - Kdo sám nebo v součinnosti s jinými v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) ve 

službách nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců, nebo republice nepřátelského hnutí, jeho 

organizací či členů zavinil ztrátu svobody obyvatele republiky bez jiných následků, trestá se za 

zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let: Způsobil-li viník takto ztrátu svobody většího 

počtu obyvatel republiky, může soud uložiti trest těžkého žaláře od dvaceti let až na doživotí,