Otázky zápočet

Ve vztahu k dětem se již neužívalo pojmu rodičovská moc, nýbrž práva a povinnosti rodičů k dětem. Při společenské kontrole výchov dětí byla výrazně posílena moc národních výborů.

1. ABGB (vlivy, struktura, autoři)

– vlivy: Code Civil, přirozeněprávní koncepce, římské právo, Josefínský obč. zák. + Koldínovo měst. právo

– struktura: úvod a tři oddíly

– autor: Franz von Zeiller

-

1. Kdo a za jakou zemi podepsali Mnichovskou dohodu?

Hitler (Něm., jeho iniciativa a nátlak, od počátku nechtěl dodržet), Mussolini (It.), Daladier (Fr.), Chamberlain (VB)

1. Která ústava vystřídala tu z r. 1920

– mělo by se jednat o Ústavu 9. května z r. 1948 (Ústava československé rep.)

*

Sada 7

1. Právnická dvouletka

– období let 1949-1950, cíl: navození takového právního stavu, který by umožnil prosadit ideové představy komunistické vlády, celkově nová kodifikace, význam zdůrazňuje KG – vláda pověřuje min. spravedlnosti

– Osnovy zákoníků se měly zabývat jak hmotně právními normami, tak i normami procesními. Dále se mělo jednat i o změny v organizaci soudnictví. Právo mělo projít celkovou novou kodifikací

Chystané kodifikace měly mít unifikační charakter – tedy měly platit pro celé území ČSR. (východní bratři se tak konečně dočkali občanského zákoníku, pokud nepočítáme Bachův absolutismus). Pro jejich vypracování byly zřízeny čtyři kodifikační komise – pro občanské právo hmotné, občanské právo procesní, trestní právo a zvláštní úkoly (pr. autorské, směnečné, obchodní či šekové). Tyto komise se pak dále dělily do subkomisí.

Návrhy byly výsledkem činnosti velkého počtu lidí z řad vysokoškolských pedagogů, soudců, prokurátorů či advokátů. Silně však byl zastoupen i laický prvek (dělníci, mládež)

– využívání sovětských zkušeností

– návrhy předkládány ministru spravedlnost Alexeji Čepičkovi

Zákoníky: Prvním výsledkem právnické dvouletky byl zákon o právu rodinném (265/1949 Sb.),

občanský zákoník (141/1950 Sb.) a občanský soudní řád (142/1950 Sb.)

Na poli trestního práva byly přijaty čtyři kodexy – trestní zákon (86/1950 Sb.), trestní řád (87/1950 Sb.), trestní zákon správní (88/1950 Sb.) a trestní řád správní (89/1950 Sb.).

Východiskem pro pozdější hospodářské právo se stal zákon č. 99/1950 Sb. o hospodářských smlouvách a státní arbitráží. Podkladem pro kolektivizaci zemědělství se stal zákon o organizaci JZD – 69/1949 Sb.

1. Ústavní vývoj 1. ČSR

– 1918 Prozatimní ústava

– ústava 1920 – formálně platí i po zániku první republiky podepsáním MD

1. Zahraniční odboj za 2. sv.v. a Prozatímní národní shromáždění

Československý národní výbor – vedený EB, zastupoval ČSR v zahraničí, jakýsi předstupeň prozatímní vlády, kterou zatím vlády Velké Británie a Francie nechtěly uznat. Vznikl 1939 v Paříži. ČNV do Londýna po porážce FR., kde se jeho činnost ještě zintenzivnila. Výsledkem byl vznik celého systému orgánů, který vešel do historie jako „prozatímní státní zřízení“, které bylo tvořeno hlavně prezidentem republiky, vládou a Státní radou. Britové tuto reprezentaci definitivně uznali 21. 7. 1940.