Otázky zápočet

1. Stavovské povstání a první česká ústava

• Po smrti Rudolfa II. nastoupil na trůn Matyáš a po něm Ferdinand II. Štýrský – za jeho vlády docházelo k zásahům proti Rudolfovu majestátu (pobouření českých stavů: defenestrace) → vznik 30-členného direktoria (hledání spojenců)

Protestanti (Anglie, Nizozemí, sev. Německo) X Katolíci (Bavorsko, papež, Španělsko)

• 31. 7. 1619 je uzavřena Česká konfederace – Ferdinand II. (kat., císař) sesazen českými stavy z trůnu (vypovězení za porušení), nový panovník Fridrich Falcký (kalvinista, zeť Jakuba I.)

• 1. česká ústava, sněmovní usnesení

• 2 koncepce státu: absolutistický st. X stavovský st.

• přijata na generálním sněmu 31.7.1619 sněmovním usnesením

• jde o smlouvu pěti zemí – Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice ... Společné orgány: panovník (slabé postavení), generální sněm (společné zákonodárství), jednotné vojenské velení (nesvěřeno panovníkovi), sbor defensorů (již od 1575, obrana svobody nábož. vyznání, dohlíží na neporušování stavovských práv: „ÚS“ – stížnosti předkládány panovníkovi),

• je závazkem společné obrany zásad, na kterých konfederace spočívá

• nositeli zásad jsou evangeličtí stavové jednotlivých zemí, kteří jsou oproti katolíkům zvýhodněni

• předpokladem spojenectví naprostá rovnost zemí

• nerušila ani nenahrazovala ústavní předpisy, které byly v rozporu s novou ústavní podobou a nebyla zde žádná zrušovací klauzule

• Bitva na Bílé Hoře (8. 11. 1620)

• Protestanti: neplacení, ohlašovali vítězství, výpomoc Moravy

• Katolíci: převaha, Dominik od Ježíše a Panny Marie: nabuzení morálky, lepší organizace

• V obou táborech Němci (nejvíce) i Češi (málo)

Důsledky: vyrovnání se stavy (cizí šlechta, konfiskace), násilná rekat. (jezuité, rostoucí význam duchovenstva na sněmu), ger., zavedení abs.

– Habs. program: rodové pojetí mon., vytvoření nezpochybnitelného jádra říše + děd. provincie, katolictví, zeefektivnění soudnictví a st. správy)

1. Právní kontinuita za a po 2.s.v.

Otázkou kontinuity pr. řádu po válce se zabýval ústavní dekret č. 11/1944 obnovení právního pořádku.

– 5 hlav, 14 článků

– dekret tak měl odstranit hrozící právní chaos, který by mohl nastat při současné existenci několika právních norem upravujících tytéž záležitosti.

– Vše, co platilo před 29.9.1938, je také nyní součástí právního řádu. Co bylo vydáno v době nesvobody (30.9.1938 - 4.5.1945) není součástí právního řádu. (Výjimky: předpisy, které byly sice vydány v době nesvobody, ale nejsou v rozporu s demokratickými zásadami československé ústavy a dekrety, které budou dodatečně schválené) ... dekret měl být klíčem k odlišení, které předpisy z válečného období mají platit a které jsou nežádoucí

HLAVA I - O OBECNÝCH PRÁVNÍCH NORMÁCH