Výpisky z Kabrhela

druhá část byla o socialistickém společenském vlastnictví a osobním vlastnictví 
třetí část pojednávala o osobním užívání bytů, jiných místností a pozemků 
čtvrtá část se věnovala službám 
šestá část byla o záležitostech týkajících se odpovědnosti za škodu a za neoprávněný 

majetkový prospěch 

sedmá část upravovala dědické právo 
osmou část tvořila závěrečná a přechodná ustanovení 

 
73. Rodinné právo po roce 1949 

Zákon č. 265/1949 Sb. o právu rodinném 

kodifikace z období právnické dvouletky 
Manželství 

trvalé životní společenství muže a ženy založené na vzájemných citových vztazích 
muselo být uzavřeno před místním národním výborem, náboženské obřady mohly být 

vykonány až poté → zavedení obligatorního civilního sňatku 

rozvod  jen  ve  výjimečných  případech  (tehdy,  kdy  je  hluboce  rozvráceno  a  nadále 

není schopné plnit svou funkci) 

okolnosti vylučující uzavření maželství → existence jiného manželství jednoho člena 

z  páru,  blízké  příbuzenství,  nedostatečný  věk,  omezená  způsobilost  k  právním 
úkonům 

manželé zrovnoprávněni (oproti ABGB) 
majetkové vztahy mezi manžely upraveny zákonným majetkovým společenstvím → 

tj. majetek nabytý během manželství, vyjma majetku získaného darem či děděním, 
se stával společným majetkem obou 

děti podléhaly moci rodičovské, podílejí se na ní oba rodiče 

Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině 

navazuje na předchozí úpravu 
rozdělen do 4 částí → manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, výchova nezletilých dětí a 

výživné → neupraveny majetkové poměry mezi manžely, ty občanském zákoníku 

neužívání pojmu rodičovská moc, ale práva a povinnosti rodičů k dětem 
při společenské kontrole výchov dětí výrazně posílena moc národních výborů