Výpisky z Kabrhela

který má vůli věc jako vlastní uchovat) 

držba rozlišována na řádnou a neřádnou 
vlastnictví:  "Právo  s  podstatou  a  užitky  věci  podle  své  vůle  nakládati  a  každého 

jiného z toho vyloučiti." 

vyvlastnění možné ve veřejném zájmu a za náhradu 
koncepce děleného vlatsnictví (zbytky feudalismu, definitivně zrušeno r. 1862)  

 
20. Státoprávní události roku 1848 (v rámci celé monarchie a v českých zemích) 

počátek utváření moderního státu, likvidace feudáních přežitků 
po  vypuknutí  povstátní  ve  Vídni  (13.  3.)  přislíbil  Ferdinand  V.  přechod  ke  konstitučnímu 

režimu,  odvolán  byl  K.  W.  Metternich  a  ustavena  vláda  v  čele  s  hrabětem  Františkem 
Kolovratem, jednotlivá dikasteria (dvorské úřady a komory) se přeměnila na ministerstva – 
zahraničních věcí, vnitra, financí, práva a války 

26.  4.  1848  přijata  Pillersdorfova  (dubnová)  ústava,  pro  výhrady  však  nikdy  nevstoupila  v 

platnost → proto svoláno říšské shromáždění, které mělo ústavu posoudit/připravit novou 
(volby do shromáždění proběhly na konci května bez majtekového censu, sešlo se na konci 
července)  →  nejprve  řešení  postavení  rolníků  →  7.  9.  1848  panovník  potvrzuje  zrušení 
poddanství (za náhradu) 

panovník  si  dále  prosazuje  zásadu,  že  zákony  říšského  sněmu  jím  musí  být  potvrzeny  (má 

právo veta) 

kvůli  nepokojům  museli  císař  i  shromáždění  přesídlit  z  Vídně  na  Moravu  →  císař  do