Výpisky z Kabrhela

Živnostenský a horní řád 

snaha o liberalizaci ekonomiky 
živnost  přímo  nedefinována,  mělo  se  však  za  to,  že  je  jí  „jakákoliv  právně  a  morálně 

dovolená  výdělečná  činnost,  provozovaná  pravidelně  resp.  trvale,  na  odbyt  a  za 
účelem dosažení zisku“ 

dělení živností na osobní (ty ještě na svobodné a koncesované) a reálné, později přibyly 

řemeslnické a obchodní 

pro  výkon  svobodných  nebylo  třeba  žádných  zvláštních  předpokladů,  stačilo  pouhé 

ohlášení 

koncesované  podléhaly  prokázání  patřičného  vzdělání,  morální  a  občanské 

způsobilosti,  jejich  výčet  byl  stanoven  taxativně  (např.  oprava  parních  kotlů, 
tiskařství, detektivní činnost) 

protidělnické ražení → zaměstnavatel měl pouze povinnost platit mzdu, zaměstnanec byl 

povinen  k  věrnosti,  úctě  a  poslušnosti  vůči  zaměstnavateli,  v  případě  nezákonného 
ukončení pracovního poměru mohl dokonce být potrestán 

horní řád byl vydán r. 1854 a odstranil tradice feudálního horního práva 

 
23. Obnovení ústavnosti v letech 1860 – 1861 (i s ohledem na poměry na Slovensku) 

po poražení rakouské armády u Magenty a Solferina a vyprázdnění státní pokladny musí FJI. 

Bacha odvolat (1859) 

pro řešení finanční situace svolána "rozmnožená říšská rada" → vysledkem manifest "K mým 

národům"  z  20.  10.  1960,  zde  zdůraznení  nutnosti  předchozí  éry  absolutismu  a  přislíbení 
vydání dokumentu se základními ustanoveními o organizaci státu → 

Říjnový diplom 

jakýsi program na obnovení ústavního pořádku v Rakousku 
císař  se  zříká  absolutismu  a  garantuje  zvláštní  práva  Uher  (mj.  obnovení  původního