Výpisky z Kabrhela

významu, v čele jednotlivých zemí hejtmani, ti by předsedali zemským sněmům 

o  celoříšských  záležitostech  by  rozhodoval  dvoukomorový  říšský  sněm,  tvořený 

sněmovnou zemí (volena zemskými sněmy) a sněmovnou lidu (přímo volena občany 
na základě majetkového censu) 

součástí také katalog občanských práv 

Další vývoj 

4. 3. 1849 vyhlašuje císař Stadionovu ústavu, kroměřížská se nikdy nerealizovala (ani ta 

Stadionova) 

další vývoj viz předchozí otázky 

 
27. Vývoj volebního práva od poloviny 19. st. do roku 1918 

výkon  volebního  práva  příslušel  jen  těm,  kdo  platili  přímé  daně  a  přispívali  tak  na  veřejné 

záležitosti (tzv. poplatnický systém) → voliči rozděleni na základě svého majetku do kurií 
→ 

kurie velkostatkářská - ti, kteří měli velkostatek, který byl zapsán v zemských deskách 
kurie obchodních a živnostenských komor 
kurie průmyslových měst - měšťané 
kurie venkovských obcí - venkované 

volby probíhaly několika způsoby → přímo se do Poslanecké sněmovny volilo od r. 1873, do 

zemských sněmů od r. 1861, dále probíhaly volby do okresních zastupitelstev 

voleb se neúčastnili příslušníci ozbrojených složek a ženy 
Volby do zemských sněmů 

zde volby probíhaly ve třech kuriích (městská a živnostenská se spojily dohromady) 
ve venkovské kurii probíhaly volby dvoukolově → nejdříve zvoleni volitelé, ti pak volili 

jednotlivé poslance 

Volby do říšské rady 

nejdříve voleni zemskými sněmy 
od r. 1873 zavedena přímá volba (snaha o ukončení politiky pasivní rezistence Čechů) → 

volilo se ve 4 kuriích, počet poslanců se zvýšil na 353 

změny volebního práva: 

1882 Taafeho reforma → snížení censu pro volby do Říšské rady (PS) z 10 na 5 zl. 
1896  Badeniho  reforma  →  zřízení  páté  volební  kurie,  která  nevyžadovala  žádný