Výpisky z Kabrhela

úřady) → kompetence krajů postupně přecházejí na místodržitelství 

v  režii  místodržícího  pak  byly  úseky  státní  správy  svěřené  přímo  císařem  nebo 

jednotlivými ministry (např. policie, péče o zachování veřejného pořádku, církevní 
správa) + jmenování nižších funkcionářů a dohled nad nimi 

Samospráva 

pro českou politiku stěžejní (odtud má vyrůstat česká národní politika) → zesílení upnutí 

k  samosprávě  po  započetí  politiky  pasivní  rezistence  a  neúspěchu  fundamentálních 
článků 

Obecní samospráva 

ve  Stadionově  ústavě  zmíněno,  že  lidé  by  měli  mít  možnost  si  něktré  záležitosti 

spravovat sami 

obecní  zákon  z  března  1849,  který  prováděl  Stadionovu  ústavu  →  dělení  obcí  na 

místní, okresní a krajské 

obec byla oprávněna vytvářet si vlastní orgány → obecní výbor (počet členů se lišil v 

závislosi na počtu volitelů v obci) a představenstvo (tvořeno minimálně starostou a 
dvěma radními, maxinálně dvanáctičlenné) 

vlastní působnost - správa obecního jmění, zdravotní péče, péče o chudé, mravnostní 

policie 

přenesená působnost - svěřeno státem, např. dílčí soudní úkony, poštovní záležitosti 

Okresní samospráva 

okresní zastupitelstva tvořena 18 - 36 členy, byla pouze v Čechách 
vlastní působnost - "klasická" hospodářská správa, silniční správa 
přenesená působnost - ubytování vojska 

Zemská samospráva 

vrchol  samosprávy,  projevila  se  až  po  pádu  Bachova  absolutismu  (za  něj  sněmy 

obstarávaly pouze běžné záležitosti) 

součástí  Schmerlingovy  ústavy  jednotlivá  zemská  zřízení  a  volební  řády  →  v  17