Výpisky z Kabrhela
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1848 - 1851 - Pillesdorfova ústava, kroměřížský návrh, Stadionova ústava
1851 - 1860 - Stadionova ústava zrušena Silvestrovskými patenty, nástup Bachova
neoabsolutismu
1860 - 1867 - přechod ke konstitučnímu režimu, Říjnový diplom, Schmerlingova ústava
1867 - 1918 - dualizace říše, prosincová ústava
Pillersdorfova (dubnová) ústava
platnost všude kromě Uher, Chorvatska a Benátsko-Lombardska
na jejím základě se sešel říšský sněm, později označovaný jako ústavodárný (ten, co
zasedal v Kroměříži)
skládala se ze 7 částí a obsahovala 59§
spočívala na principu dělení moci → plná výkonná moc příslušela jen císaři, zákonodárná
rozdělena mezi císaře a Říšský sněm, soudní moc úplně nezávislá
císař neodpovědný, v kompetenci např. vyhlašování války, sjednávání míru, jmenování
jednotlivých ministrů, sjednávání smluv,...
pátá část o Říšském sněmu → dvoukomorový složený z Poslanecké sněmovny a Senátu
(členy automaticky princové, jmenovaní císařem, volení majitelé pozemků)
součástí také část o občanských a politických právech obyvatel (např. svoboda tisku)
ústava se však setkala s odporem → sněm z ní vzešlý měl za úkol vypracovat novou,
museli však přesídlit kvůli nepokojům do Kroměříže → vznik kroměřížského návrhu
Kroměřížský návrh ústavy
velkou měrou se na něm podíleli i Češi (František Ladislav Rieger)
méně centralistické jak Pillersdorfova ústava
vycházel z dělby moci, svrchovanosti lidu a nedílné dědičné monarchie
jednotlivé země měly být vybaveny částečnou autonomií v záležitostech zemského