Výpisky z Kabrhela
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1855 dochází ke sjednocení soudů první instance a orgánů politické správy → nejníže
smíšené okresní úřady → zemské (krajinské) soudy (2. instance) → v Čechách vrchní
soudy (v Praze a v Brně) → Nejvyšší soud (vrcholný orgán, ve Vídni)
1867 přijetí prosincové ústavy → restrukturalizace soudní soustavy → okresní soudy (nejníže,
zpravidla rozhodovali samosoudci) → zemské (v Praze, Brně, Opavě) a krajské soudy (2.
instance okresních soudů + 1. instance pro závažnější delikty, tříčlenné senáty v civilních,
čtyřčlenné senáty v trestních věcech) → vrchní soudy (pětičlenné senáty) → Nejvyšší soud (sedmi-, jedenácti-, či patnáctičlenný senát) + postupný vznik dalších, specializovaných
soudů (živnostenské, patentní soudy)
Říšský soud - založen ústavním zákonem (č. 143/1867 ř. z., součást prosincové ústavy),
řešil kompetenční spory a stížnosti občanů o porušení ústavou garantovaných práv,
složení: prezident, viceprezident a 12 dalších členů
Správní soudní dvůr - přezkum správních rozhodnutí, aktivně legitimován ten, v jehož
případě došlo ze strany správního orgánu k porušení práva
Státní soudní dvůr - řešil žaloby proti ministrům, kteří porušili zemskou či říšskou
ústavu, o jejich vydání ke stíhání rozhodovala dvoutřetinová většina alespoň jedné
komory Říšské rady
29. Organizace veřejné správy ve 2. polovině 19. století
revoluce 1848 počátek definitivního zániku vrchnostenských vztahů → hledání nové formy