Výpisky z Kabrhela

které se budou projednávat na celostátní úrovni 

sedmá část stanovovala způsob výkonu zákonodárné moci 

(§ 37 - Moc zákonodárná vykonává se v záležitostech říšských od císaře ve spojení se sněmem říšským, 
v záležitostech zemských pak od císaře ve spojení se sněmy zemskými.) 

osmá  část  se  zabývala  říšským  sněmem,  ten  tvořen  dvěma  komorami  →  horní  komora 

měla být volena zemskými sněmy, dolní komora přímo těmi, kteří prošli majetkovým 
censem  (právo  příslušelo  jen  nejbohatším  šlechticům),  volební  období  horní  komory 
mělo být desetileté, u dolní komory pětileté 

devátá část pojednávala o zemských sněmech 
desátá o moci výkonné, kterou vykonával panovník skrze jednotlivé ministry 
jedenáctá část se zabývala říšskou radou, která měla být poradním orgánem panovníka, 

členy volil přímo císař s přihlédnutím k národnostnímu zastoupení 

dvanáctá  část  pak  mocí  soudní  →  měla  být  vykonávána  nezávislými  soudci,  obnovení 

ústního a veřejného procesu 

třináctá část zřizovala říšský soud, mající charakter ústavního soudu 
poslední  tři  části  obsahovaly  normy  říšského  hospodářství,  branné  moci  a  závěrečná 

ustanovení 

Katalog občanských práv 

neplatil pro Uhry, většinu práv bylo možné dočasně suspendovat 
např.  svoboda  tisku,  svoboda  vyznání,  právo  domovní,  právo  shromažďovací  (to  však 

pouze pro rakouské obyvatelstvo) 

formálně  byla  Stadionova  ústava  zrušena  Silvestrovskými  patenty  z  r.  1851  →  ty  tvořeny 

třemi dokumenty (první patent rušil dosavadní ústavu, zachována pouze rovnost občanů a 
zrušení roboty, druhý patent rušil občanská práva, pouze zachování svobody vyznání církví 
uznaných státem, třetí - kabinetní list se jmenoval Zásady pro organická zařízení → v něm 
ustanovení základního uspořádání státu → trojstupňová úrověň správy v zemích, provázání 
soudnictví  v  první  instanci  se  státní  správou,  zavedení  státního  zástupce,  přenesení 
platnosti občanského a trestního zákoníku do Uher)