Zápisky

  Recepční norma z 28.10.1918 – zajištěna kontinuita s rakouskou a uhersou správní organizací (dasavadní 

správní orány podřízeny Národnímu výboru 

  zřízeno 12 nejvyšších správních orgánů – později přejmenovány na ministerstva 

  zřízen Nejvyšší správní soud 

  listopad 1918 – počet místních a okresních výborů – 280, ale hned v prosinci byly zrušeny 

  7.2.1919 – Zákon 76/1919, který měnil a doplňoval rakouský zákon o obecním zřízení 

◦  velké změny v obecních orgánech 
◦  sjednocení obecní samosprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 
◦  vláda mohla menit hranice okresů a obcí/ spojovat/ rozdělovat 
◦  dosavadní obecní výbor přejmenován na obecní zastupitelstvo 
◦  obecní rada, obecní senát (2 členové rady + starosta) 

  Župní reforma: 

◦  Zákon o zřízení župních a okresních úřadů v ČS republice 

  měl rozdělit území na 21 žup (=vyšší územně samosprávný celek) 

  v čele župan, orgány: župní zastupitelstvo (prováděcí předpisy, správa majetku 

žup, kontrola okresních výborů) + župní výbor (příprava jednání zast., rozpočet) 

  v českých zemích realizace zákona odsouvána, příbývalo odpůrců 

  na Slovensku platil od 1.1.1923 

  Organizační zákon 1927: 

◦  měl definitivně unifikovat státní správu (problém žup – byly jen na Slovensku) 
◦  platil pro území celí republiky, posíleny státní orgány, samospráva oslabena 
◦  koncipován jako novelizace župního zákona, ale obsha mu odporoval 
◦  župy nahrazeny zemským principem: v rámci ČSR 4: česká (Praha), 

moravskoslezská(Brno), slovenská (Bratislava), podkarpatská (Užhorod) 

◦  organizační schéma: země – okres – obec 
◦  zemský úřad – správa země, v čele zemský prezident a zemské zastupitelstvo 

veřejný pořádek a bezpečnost 
zemské zastupitelstvo – 2/3 voleny, 2/3 jmenována z odborníků, volební období 6 let