Kompletní shrnutí

− změna odkazovníka a přidání podmínky je jen novací

− justiniánské právo: každá translace neodvolání starého odkazu

− univerzální fideikomis (fideicommissum hereditatis)

− možno odkázat i celou pozůstalost nebo její část

− podle ius civile

− jen část pozůstalosti (max. polovinu), formou damnačního legátu

− dědic se musel s odkazovníkem o pozůstalost rozdělit, ale nadále zůstával univerzálním sukcesorem

− vyrovnání pohledávek a závazků nejčastěji pomocí stipulačních slibů

− odkaz celé pozůstalosti jen pomocí fideikomise -> univerzální fideikomis

− zřízen mnoha různými způsoby

− dědic (fiduciální dědic) byl povinen převést pozůstalost na odkazovníka v okamžiku, kdy se stal dědicem –

vázán obligačně -> nadále ale zůstával univerzálním sukcesorem a musel s odkazovníkem upravit

své vzájemné postavení při vymáhání pohledávek a plnění pozůstalostních dluhů

− původně nebylo upraveno žádnou normou -> úprava záležela jen na zúčastněných

− úprava praetorského práva: žaloby, ve kterých byl aktivně nebo pasivně legitimován dědic se

vztahovaly přímo k fideikomisáři -> odkazovník nastupoval na místo dědice

− stále ale závislá na tom, zda dědic dědictví nabyl a tak sukcesi zprostředkoval

(nevýhodné postavení „vykonavatele“ poslední vůle)

− snaha motivovat dědice k přijetí dědictví tím, že mu byla vyhrazena část pozůstalosti ve

výši falcidiánské kvarty

Darování na případ smrti – mortis causa donatio

− darování, jehož účinky měly nastat, pokud obdarovaný přežil dárce

− jako samostatný právní institut vzniklo v situaci, kdy hrozilo bezprostřední nebezpečí smrti dárce -> každé

darování s podmínkou přežití obdarovaného (odkládací podmínka)

− uskutečňováno fiduciárním převodem vlastnického práva a obdarovaný se zavazoval, že věc

převede zpět, jestliže nebezpečí pomine

− později se používala tradice s připojenou podmínkou

− závazek věc vrátit i v podobě stipulačního slibu

− dvojstranné právní jednání -> nemohlo být odvoláno jednostranně (jako běžné darování)

− později na něj aplikovány některé zásady platné pro odkazy (např. falcidiánská kvarta)

− konečná úprava justiniánským právem:

− možnost jednostranného odvolání

− zavedení některých formálních požadavků

− u dárce se nevyžadovala způsobilost pořídit testament

− mortis causa capio

− každé poskytnutí na případ smrti, které nebylo dědickou posloupností nebo odkazem