Kompletní shrnutí

− každý z členů měl právo domáhat se jeho zrušení žalobou actio familiae erciscundae

− každý z účastníků byl zároveň žalobcem i žalovaným

− soudce oprávněn audiudikovat či přisoudit některému spoludědici část pozůstalosti

spoluvlastnické vztahy se měnily v individuální vlastnictví a pozůstalost byla rozdělena

− podobné bylo rozdělení pohledávek

− rozdělení pozůstalosti bylo možno dosáhnout i actio communi dividundo (když i po

rozdělení pozůstalosti zůstaly její některé části nadále ve spoluvlastnictví bývalých

spoludědiců)

− kollační povinnost

− jeden ze spoludědiců je povinen přidat k pozůstalosti, která má být rozdělena, vlastní majetek

− vycházela z praetorského práva

− nutná, když praetor prosazoval dědické právo emancipovaného syna

− emancipovaný nabývá pro propuštění z moci otcovské vlastí majetek, ostatní vlastní

dědicové ne -> proto musí své jmění k pozůstalosti přidat, pokud žádá o držbu pozůstalosti

− pokud emancipovaný dědil jako intestátní dědic nebo podle posloupnosti proti testamentu

− stejnou povinnost mělo i jeho dítě zplozené po emancipaci + ten, kdo adopcí vystoupil ze

zůstavitelovy rodiny, ale v době jeho smrti již byl sui iuris

− nárok na kollaci měli vlastní dědicové, ale jen pokud by jim účast emancipovaného způsobila skutečnou újmu

− kollaci podléhalo i věno -> dcera, která měla věno, ale ještě sňatkem nevystoupila z rodiny zůstavitele

− stejné podmínky jako pro emancipovaného syna

− za císařství vzniká všeobecná kollační povinnost pro descendenty

− akrescence dědického podílu a osudy uprázdněného dědictví

− pokud jeden ze spoludědiců dědictví nenabyl a nikdo nenastoupil na jeho místo, přirůstal

uprázdněný podíl k podílům ostatních spoludědiců = akrescence

− přiměřeně se tak zvětšovaly podíly ostatních

− i v případě, že zůstavitel v testamentu výslovně stanovil dědické podíly (chápáno jako relativní

vodítko pro dělení pozůstalosti)

− přírůstek se ale nemusel týkat všech spoludědiců, ale jen těch, kteří byli s dědicem, jehož podíl

se uprázdnil, v bližším svazku

− testamentární posloupnost: ustanoveni v jedné větě

− intestátní posloupnost: dědili v rámci jednoho kmene či linie

− pokud se uprázdnil i podíl těchto, teprve potom se rozdělil mezi ostatní spoludědice

− u praetorské intestátní posloupnosti měla přednost před sukcesivní delací

− za principátu byla omezena v okruhu testamentární posloupnosti

− staré ustanovení, jen pokud bylo ustanovení dědicem od počátku neplatné

− kaducita podílů

− uprázdněné podíly přirůstaly jen těm spoludědicům, kteří byli zůstavitelovými

ascendenty nebo descendenty do 3. příbuzenského stupně

− justiniánské právo to zrušilo a zavedeno opět stará akrescence

− i pokud byl jen jeden dědic, mohlo se dědictví uprázdnit -> odúmrť (bona vacantia)