Kompletní shrnutí

obdrželi stejný díl s dědicem testamentárním

− byl-li testamentární dědic někdo jiný, obdrželi pominutí dědicové dohromady polovinu dědictví

− otázka pohrobka (postuma)

− původně se jeho narozením stával testament neplatným (nebyl asi stanoven dědicem, ani

vyděděn) -> zůstavitel může v testamentu případného pohrobka vydědit

− v praetorském právu okruh nepominutelných dědiců rozšířen

− posloupnost proti testamentu realizoval tak, že udělil držbu pozůstalosti nepominutelným dědicům

− všichni mužští nepominutelní dědici museli být výslovně vyděděni

− nepominutelní dědici dědili podle svých intestátních podílů

− pokud ale byli vyděděni, nemohli žádat o držbu pozůstalosti -> tato posloupnost tak

směřovala proti tomu, jak byli jako dědici ustanoveni, ne proti vydědění

− materiální práva nepominutelných dědiců = právo na povinný díl

− původně pouze morální závazek, aby zůstavitel osobám nejbližším zanechal podíl ze svého

majetku -> později pravidlem

− okruh osob s tímto právem: vždy nejbližší descendenti, ascendenti, sourozenci (agnátští, pak i

kognátští), pod podmínkou, že by se stali jinak intestátními dědici

− povinný díl (portio debita)

− výše: 1/4 , 1/3 – 1/2 z podílu, který by obdržel jako intestátní dědic

− nemusel být zanechán dědickou institucí, ale i odkazem, jinou dispozicí na případ smrti,

později i poskytnutím mezi živými (dar, věno)

− nárok na povinný díl uplatňován žalobou querella inofficiosi testamenti (kverela)

− stížnost, že se nedbalo přirozené náklonnosti mezi příbuznými

− mohl ji použít jen ten, kdo byl k povinnému dílu oprávněn, už ne jeho dědic

− kverelární sukcese = pokud oprávněný kverelu nepoužil, mohl to za něj udělat jeho

nejbližší intestátní dědic

− proti dědici ustanovenému v testamentu za předpokladu, že se dědicem opravdu stal

− cílem je prohlásit testament za inoficiózní a tím ho zrušit -> intestátní posloupnost ve

prospěch stěžovatele (kverelanta) - obdržel svůj celý intestátní podíl, ne jen povinný

− úplné zrušení testamentu

− částečné zrušení testamentu - odkazy se krátily podle výše podílu vítězného kverulanta

− možno ji použít i pro doplnění toho, co mělo být jako povinný díl zanecháno

− právo žalovat korelou zanikalo po 5leté lhůtě, uznáním testamentu, uzavřením smíru s dědici

− existovaly i podobné žaloby proti inoficióznímu darování, zřízení věna, stěžovatel se domáhal

také jejich zrušení

− sloučení formálního a materiální práva nepominutelných dědiců justiniánskou novelou

− pouze pro ascendenty a descendenty (pro sourozence platilo předcházející právo)

− zůstavitel jim musel zanechat povinný díl a zároveň ustavit za dědice (nebo vydědit)

− důvody vydědění taxativně vymezeny