Vypracované otázky

splněna je dán tím, že ÚS posuzuje rozhodnutí soudu ve správním soudnictví, ve kterém 
soudy kromě jiného posuzují zákonnost správních rozhodnutí, tj. podle stavu, který tu byl v 
době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Přezkoumává-li následně ÚS 
rozhodnutí správního soudu, musí i on nutně vycházet z takto vymezeného časového 
hlediska. 

18. 5 As 39/2009 NSS „z textu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o nabývání a pozbývání státního 

občanství dovozovat, že k podmínkám zde uvedeným může připojovat podmínky další, 
v textu zákona neuvedené, jak by vyplývalo z absolutizace významu slovesa „lze“. Takové 
volné rozšiřování podmínek udělení státního občanství úvahou správního orgánu nad 
rámec zákona by právě bylo libovůlí. Ani při výkladu ustanovení § 7 odst. 1 zákona 

č. 40/1993 Sb. proto není možno považovat výčet pěti podmínek za pouze demonstrativní, 
umožňující jejich rozšíření na základě volné úvahy žalovaného; naopak se jedná o výčet 
taxativní, rozšiřitelný jedině na základě jiného výslovného zákonného ustanovení, za jaké lze 
považovat např. zohlednění bezpečnostních zájmů státu, které je žalovanému uloženo v § 10 
odst. 3 předmětného zákona. 

19. Usnesení II. ÚS 664/06 – občanství není nárokovatelné 

23. Nabývání a pozbývání státního občanství ČR. 

- 

40/1993 Sb.  o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky 

Nabývání 

a.

• 

§ 3 narození (naturální) – filiace 

• 

derivativní způsob nabytí (ius sanquinis) 

• 

jeden z rodičů je občan ČR 

• 

originární (ius soli) 

• 

narodí-li se bezdomovcům na území ČR 

• 

§ 3a osvojení – adopce