Vypracované otázky

územní organizace státu 

a.

- 

existence území ČR a jeho právní vymezení – hranice a jejich změna, vznik státu, styk s 
mezinárodním právem 

- 

rozčlenění území ČR a jeho právní vymezení – vymezení území, právní povahy; vymezení 
povahy ČR podle územní organizace (kraje, vinařské obce, celní území; území z hlediska 
spolků, sdružení, církve – diecéze, farnosti,…) 

- 

území vcelku a jeho členění z hlediska organizace státní moci – vztah státní moci (nejvyšší a 
ústřední orgány) k územním jednotkám (jsou členěny státem na území) – jsou 
reprezentovány orgány (samosprávné či státní) 

- 

uspořádání území z hlediska vztahu státní moci jako svrchované moci k jednotlivcům a jejich 
skupinám – jurisdikce státu, státní občanství, personální základ územní samosprávy, 
postavení uprchlíků,… 

- 

územní aspekty existence právního řádu a jeho vztah dovnitř i ven – vztah právních předpisů 
vůči předpisům územních jednotek a jiným státům 

- 

právní aspekty existence území v celku vůči okolí – státní moc x jiné státy; principy české 
zahraniční politiky 

- 

symbolika území a státu 

princip unitárního státu, ČR jako unitární stát 

b.

- 

zakotven v čl. 1 a 11 Ústavy 

- 

územní jednotky nemají povahu státu (jako v ČSFR) 

- 

pouze jedna soustava nejvyšších orgánů, jedna ústava, jedno občanství, jedna soudní správa, 
jediná soustava státních symbolů, jeden právní řád, akty ústředních orgánů platí 
bezprostředně na celém území ČR 

- 

vyloučení jiných útvarů s vlastní svrchovaností – ústava dovoluje pouze určitou formu 
samosprávy, ale např. vojenské újezdy nemají ani tu 

- 

určitá autonomie samosprávných celků, ale nemají povahu státu (teritoriální či personální 
svrchovanost a kompetence)