Okruhy otázek

3 

 
Tržní poptávka = souhrnná poptávka všech kupujících po daném statku. Tržní poptávka je součtem individuálních 
poptávek (poptávek jednotlivých kupujících).  
 
Náklady, zastavení činnosti a odchod z trhu 
Podstatou  nákladů  je  obětovaná  příležitost  (oppprtunity  cost).  Nákladem  je  obětovaný  výnos  nebo 
obětovaný  užitek,  který  bychom  mohli  získat  v jiné  příležitosti.  Náklady  příležitosti  jsou  vždy  náklady 
druhé nejlepší příležitosti. 
Explicitní  náklady  platí  výrobce  za  používání  cizích  výrobních  faktorů  –  platím  vlastníkům  těchto 
faktorů jejich obětované příležitosti.  
Implicitní náklady odrážejí  obětované  příležitosti výrobcových  vlastních  výrobních  faktorů – to, co  by 
za ně dostal v druhé nejlepší příležitosti. 
Náklady  jsou  informace  pro  výrobce,  zda  má  setrvat  v dané  příležitosti  nebo  zda  má  odejít  do  jiné 
příležitosti.  Aby  se  zdůraznil  tento  význam  nákladů,  používá  se  termín  ekonomické  náklady. 
Ekonomické náklady zahrnují jak náklady explicitní, tak náklady implicitní. 
Rovněž „zisk“ je třeba chápat jako ekonomický zisk. Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a 
ekonomickými  náklady.  Výrobce  odchází  do  jiné  příležitosti,  jakmile  je  jeho  ekonomický  zisk 
záporný.  (Od  ekonomických  nákladů  a  ekonomického  zisku  odlišujeme  účetní  náklady,  což  jsou  pouze 
explicitní  náklady,  a  účetní  zisk,  což  je  rozdíl  mezi  celkovým  příjmem  a  explicitními,  neboli  účetními, 
náklady.) 
 
Variabilní  náklady  =  mění  se  s rozsahem  činnosti.  Pokud  výroba  roste,  rostou  i  variabilní  náklady; 
pokud výroba klesá, klesají variabilní náklady. A když výroba klesne na nulu, klesnou na nulu i variabilní 
náklady.  Typickými  příklady  variabilních  nákladů  jsou  spotřeba  materiálu  vcházejícího  do  výrobku  a 
mzdy dělníků bezprostředně vyrábějících výrobek.  
Fixní náklady  =  nezávisí  na  rozsahu  činnosti,  vznikají,  i  když  se  nevyrábí.  Typickým  příkladem  fixního 
nákladu  je  nájemné  (za  pozemek,  budovy,  stroje,  auta,…),  úroky  z půjček,  ale  také  například  mzdy 
manažerů firmy nebo uklízeček kanceláří. 
 
Ve  chvíli,  kdy  příjem  majitele  firmy  nepokrývá  variabilní  náklady,  majitel  zastaví  činnost.  Fixní 
náklady  neovlivní  jeho  rozhodnutí  o  zastavení  činnosti,  protože  tím  je  nemůže  ušetřit.  Výrobce  je  tedy 
krátkodobě  ochoten  nést  ekonomickou  ztrátu  pouze  do  výše  fixních  nákladů.  Zastavení  činnosti  je 
rozhodnutí  krátkodobé.  Pokud  příjem  výrobce  po  delší  dobu  nepokrývá  veškeré  ekonomické 
náklady (tj. variabilní i fixní), výrobce z trhu odchází. Odchod z trhu je rozhodnutí dlouhodobé. 
V závislosti  na  růstu  produkce  se  zvyšují  celkové  náklady  –  to  ukazuje  nákladová  funkce.  Průměrné 
náklady (též jednotkové náklady) jsou náklady na jednotku produkce. Zjistíme je, když celkové náklady 
vydělíme  objemem  produkce.  Mezní  náklady  udávají  přírůstek  celkových  nákladů,  vyvolaný  zvýšením 
produkce o jednotku. 
 
Optimální objem produkce 
Cílem  výrobce  je  maximalizovat  zisk.  Přírůstek  celkového  příjmu,  dosažený  z prodeje  dodatečné 
jednotky produkce, se nazývá mezní příjem.  
Výrobce  bude  zvyšovat  produkci,  dokud  jsou  mezní  náklady  nižší  než  mezní  příjem.  Optimální  objem 
produkce  bude  ten,  při  němž  se  mezní  náklady  rovnají  meznímu  příjmu  –  v takovém  případě 
výrobce maximalizuje svůj zisk. Tuto situaci nazýváme rovnováhou výrobce.