Výpisky + otázky

nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit – právo je nyní „promlčené“

pokud dlužník plnil i po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil právo věřitele je oslabeno, ale nezaniká

vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu

poté, co dlužník vznesl námitku promlčení, promlčené právo ztratilo nárok + změnilo se na právo přirozené (naturální obligace), ale je to stále právo, a proto když dlužník přece plní, plní po právu, plní dluh, nikoliv bez právního důvodu = není to bezdůvodné obohacení

co se promlčuje: § 611 – všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených Z, jiná práva se promlčují, pokud to Z stanoví

co se nepromlčuje: právo na výživné (nikoliv na jednotlivé dávky), vlastnické, domáhat se rozdělení společné věci, na zřízení nezbytné cesty, na vykoupení reálného břemene

§ 612 – v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost a čest, soukromí nebo obdobného osobního práva se promlčí jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech

počátek běhu promlčecí lhůty (ne doby) - § 619 – jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veř. moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, právo může být uplatněno poprvé, když se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla a měla: to je počátek subjektivní promlčecí lhůty x objektivní promlčecí lhůta – moment, kdy došlo fakticky k té události objektivně určený počátek, tyto lhůty běží paralelně a záleží, která skončí jako první

u práva, které musí být uplatněno nejprve u příslušné osoby (a teprve pak event. u soudu), počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy u ní bylo právo takto uplatněno (§ 628), u škody na zdraví žádná objektivní lhůta není

proti tomu, kdo nemůže jednat, neběží promlčecí lhůta – jedná-li se o újmu zdraví nezletilého, který není plně svéprávný, počne promlčecí lhůta nejdříve běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným, nenabude-li plné svéprávnosti, nepočne promlčecí lhůta běžet, dokud mu po dovršení zletilosti nebude jmenován opatrovník

délka promlčecí lhůty – 3 roky je subjektivní, majetková právo se promlčí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy dospělo, resp. kdy došlo k události, ledaže Z zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu – objektivní lhůta

u subjektivní lhůty je možnost sjednat kratší/delší lhůtu – nesmí být ale kratší než 1 rok a delší než 15 let, nelze u objektivní – pokud se s právem pojí objektivní lhůta 10 let, dojde k promlčení po 10 letech bez ohledu na sjednanou delší subjektivní lhůtu, pokud by to bylo sjednáno v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k tomu