Výpisky + otázky

člověk/lidské tělo nejsou předmětem VP, pouze obnovitelné části těla jsou

12 DRŽBA (pojem a podstata, odlišení od detence, smysl a účel, předmět, nabytí a ochrana držby)

Pojem a podstata

držba = possessio = faktické ovládání věci, faktické panství nad věcí právem chráněné

pojmové znaky: corpus possessionis (faktická možnost ovládat věc a vykonávat právo) + animus possidendi (úmysl mít věc pro sebe, vykonávat právo ve svůj prospěch, přesvědčení o tom, že věc je moje)

držba solo corpore není možná – pokud dotyční není přesvědčen o tom, že věc je jeho, jedná se o detenci

držba solo animo možná je, tzv. „držba chtěním“ – např. něco ztratím, ale pořád chci věc najít a dále užívat

Odlišení od detence

faktická moc nad věcí, ale detentor nemá úmysl nakládat s věcí jako s vlastní, chybí zde animus possidendi

např. nájem, výpůjčka, úschova

Podoby držby

držba vlastnická = součást obsahu VlP

držba nevlastnická = můžu mít věc u sebe, ačkoliv nejsem jejím vlastníkem

Podmínky držby, za kterých je držba právem chráněna – tzv. kvalifikovaná držba, ta musí být:

řádná = musí se zakládat na platném pr. titulu, tj. uchopením věci ničí, převodem nebo přechodem, konstitutivním rozhodnutím soudního orgánu

poctivá = přesvědčení o tom, že věc je opravu moje

pravá = férovým způsobem získaná, nepovažuje se za ni, pokud se někdo vetřel v držbu svémocně (zloděj), potajmu, lstí nebo se snaží z výprosy učinit trvalý stav (výprosa = stav, kdy si někdo něco vypůjčí a vlastník to může kdykoliv požadovat zpět)

vyvratitelná domněnka, že každý držba je řádná, poctivá a pravá, tzn. kvalifikovaná, a tudíž je právem chráněná domněnka poctivosti se vyvrací doručením žaloby, a to za předpokladu, že jí bude vyhověno

Smysl a účel držby

ochrana faktického stavu – ochrana držitele – nelze se svémocně zmocnit věci, kterou má držitel u sebe, ačkoliv je dotyčný zmocnitel vlastníkem, vlastník musí postupovat soudní cestou – tj. žalobou na vydání věci

transformace faktického ovládání věci na pr. stav pomocí institutu vydržení – pokud někdo v dobré víře (poctivě) nakládá s věcí jako s vlastní v přesvědčení, že je jejím vlastníkem + nabyl držbu řádně + pokud se držba zakládala na pr. důvodu, na základě kterého se jinak nabývá VlP, a nenabyl vlastnictví jen proto, že důvod trpěl nějakou vadou po uplynutí určité doby se jejím vlastníkem skutečně stává

Předmět držby

předmětem držby je majetkové právo – musí být převoditelné a musí připouštět trvalý nebo opakovaný výkon

předmětem držby nemohou být osobní práva

Nabytí držby

bezprostředně uchopením – nabytí přímé, jedná se o ujmutí se držby svou mocí, nabude se v tom rozsahu, v jakém byla uchopena, pouze u věci ničí

b) odvozeně převodem/přechodem:
I. převod = dřívější držitel musí mít úmysl na mě převést držbu, vyžaduje se aktivní jednání
převodce
II. přechod = typicky dědění, nevyžaduje se aktivní jednání, držitel se držby ujme jako pr.
nástupce