Výpisky + otázky

Pojem VP

pojmové znaky:

VP = iura in rem = práva vztahující se k věcem

spolu s dědickým právem patří do skupiny absolutních majetkových práv, která působí vůči všem = erga omnes – zakládají povinnosti třetích stran (tj. omezují autonomii vůle) – povinnost odpovídající VP spočívá především v nerušení subjektu VP ve výkonu VP)

právo zaniká nejpozději se zánikem věci, která je jeho předmětem – říkáme, že VP lpí na věci = je s ní neoddělitelné a jednou provždy spjato

právo konkrétní (konkrétní osoby), přímé (jak jednou vznikne, není již třeba prostředníka)

je nutné panství nad věcí (tj. ovládání věci)

VP jsou právem ve vztahu k určité věci, nikoliv k určité osobě

ustanovení společná všem absolutním majetkovým právům:

výjimky ze zásady působnosti erga omnes stanoví pouze Z

numerus clausus = výčet absolutních majetkových práv je konečný

kogentní povaha absolutních maj. práv ve vztahu k 3. osobám, vůči 3. osobám mají účinky jen tehdy, připouští-li to Z

ochrana absolutních práv – nemůže být absolutní, omezení např. veř. zájmem

princip materiální publicity údajů týkajících se práv k věcem zapsaným do veř. seznamu: neznalost zápisu do veř. seznamu neomlouvá, vyvratitelná domněnka souladu údajů ve veř. seznamu se skutečným pr. vztahem + neexistence takových práv, pokud ve veř. seznamu zapsaná nejsou, VP zapsaná ve veř. seznamech mají přednost před nezapsanými právy, ochrana dobré víry 3. osob v případě rozporu stavu zapsaného ve veř. seznamu a skutečným pr. stavem

Druhy VP

držba – právo to není, jen faktický stav

vlastnictví: spoluvlastnictví, bytové spoluvlastnictví, přídatné spoluvlastnictví, společenství jmění

věcná práva k věcem cizím: právo stavy, věcná břemena (služebnosti, reálná břemena), zástavní právo, zadržovací právo

předkupní právo

Základní rozlišení

věcné právo k věci vlastní – vlastnictví

b) VP k věci cizí – právo oprávněné osoby i povinnost povinné osoby lpí na věci – pokud se změní vlastník, nic se nezmění:
I. ta, která mají věcně právní povahu – právo stavby, služebnosti, reálná břemena, nespojená
s nějakým závazkem
II. ta, která mají závazkovou povahu – právo zástavní a právo zadržovací, vztahují se
k nějakému závazku

Předmět VP

věci hmotné i nehmotné a do určité míry i práva

ustanovení dopadají na hmotné i nehmotné věci, nepoužijí se na práva, jejichž povaha to nepřipouští – která nepřipouští trvalý nebo opakovaný výkon – ne: směna, koupě, ano: služebnosti, nájem

předmět může být pouze existující věc, nemohou existovat k budoucím věcem, věc musí být určena individuálně, nemůže být genericky

právo vzniká nejdříve ve chvíli, kdy je věc zhotovena, popř. přisvojením věci ničí

za věc ve smyslu práva již nejsou považována živá zvířata – ustanovení o věcech se na živé zvíře použije pouze v tom rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze