Ekonomické-základy-práva-materiál-na-zkoušku-2017_40 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
rozhodujeme, celkový nic neovlivní
Př. Mám před sebou sklenici vody a sklenici perel. Vezmu si raději sklenici perel, jelikož v dané chvíli je
pro mě cennější než ta s vodou. Ale celkový užitek vody je pro člověka důležitější. Bez vody bychom
nepřežili, bez perel ano.
o marginální analýza: porovnávání mezních ekonomických veličin (mezní užitek a mezní
produktivita)
Neoklasická ekonomická škola
- až do 30. let 20. století převažuje, jak preference spotřebitelů (užitek) ovlivňují poptávku po zboží,
hodnotu zboží odvozují z jeho užitečnosti (tzv. marginalismus)
1. Rakouská subjektivně-psychologická škola - Meger: teorie mezní užitečnosti (hodnota jako subjektivní psychologická kategorie)
- Böhm-Bawerk: teorie kapitálu a úroku (první objasnění kapitálu, nabízející potřebuje věc méně
než kupec)
2. Lausannská (švýcarská) škola - psychologická stránka ustupuje, využití matematiky v otázce o rovnováze (ekonomika je stav
všeobecné rovnováhy na trzích práce, půdy a zboží)
3. Švédská škola - tzv. marginalisté
4. Americká škola (Cambridgeská škola) - angloamerická větev
- Alfred Marshall: Principy ekonomie (1890) - syntéza neoklasické teorie, vysvětlení mechanismu
trhu, cena: výsledek mnoha faktorů (např. poptávky a nabídky)
- Marshallovy nůžky - podobně jako ostří nůžek, nemůže nabídka existovat bez poptávky a naopak
- rozlišení nabídky a poptávky v krátkém a dlouhém období: v krátkém je nabídka zboží daná,
rozhodující význam má tedy poptávka, v dlouhém období je to naopak (nabídková strana je
rozhodující)